Úterý 12.3.2002
Svátek má Řehoř

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

TEROR: Půl roku uplynulo, otazníky se objevily

ŠEST MĚSÍCů : Amerika ví co dělá

ŠAMANOVO DOUPĚ: Andělský zpěv Heleny Vondráčkové

POLITIKA: Otevření svazků StB a aféra NBÚ

POLITIKA: Tah k novému

RODINA A PŘÁTELÉ: Padl rekord v kufrování

VÝBĚR: Teror s Baskicku (2)

PSÍ PŘÍHODY: Bart sleduje televizní noviny

PROBLÉM: Dekrety presidenta republiky - právní analýza (5 - závěr)

RECESE: Nepokoje v Krčském lese trvají

MÉDIA: Komu patří Nova a Prima

POLEMIKA: Intelektuálové nevidí krutou realitu

EU: Sladká lež nedoletěla daleko

ARCHITEKTURA: Ještě jednou secesní kostely

SKRBLÍK: Mobil - snižte náklady na minimum!
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Architektura

12.3. ARCHITEKTURA: Ještě jednou secesní kostely
Zdeněk Lukeš

Kostel v Duchcově
Vracím se po týdnu ještě jednou k tématu secesních kostelů v Čechách. Minule jsme si představili sakrální stavby v obci Hrob a v Duchcově. Vracím se k nim ještě dalšími záběry. Architekti Goelner a Schilling postaili ještě další tohoto typu v Chabařovicích a Teplicích, ale ty byly za komančů zbourány. Naštěstí jsou tu ještě další.

Tak krásný secesní kostel - starokatolický - stojí na předměstí Jablonce nad Nisou (směr na Tanvald). projektovali ho architekti Hemmrich a Zasche, o němž jsem psal už kdysi zde. Jak je vidět, němečtí lutheráni a starokatolící byli ochotni k experimentům a secesního stylu se nebáli. Katolická církev se rozhoupala až později. Tak byl postaven provizorní kostelík v Praze-Libni při Zenklově ulici. V roce 1904-5 ho postavila známá firma Matěje Blechy zřejmě podle plánů Emila Králíčka. I o něm už jsem psal v souvislosti s kubismem. Králíček projektoval i kapli v Jičíně a secesně kubistický Husův sbor při Prokopově ulici na pražském Žižkově (1912-3).

Kostel v Duchcově (detail)
V letech 1904-6 byl při silnici z Turnova do Jičína postavena polní kaple s ossáriem jako připomínka bitvy z roku 1866. Secesní stavba je dílem Václava Weinzettla z hořické kamenické školy. Žáci této školy se postarali o kamenickou výzdobu.

Nejpilnější byli zřejmě architekti Max Kühn a Heinrich Fanta, kteří na severu Čech postavili řadu kaplí, křížových cest a kostelíků ve stylu německé secese. Hodně jich asi bylo zbouráno. Já znám kostelík U obrázku sv. Jeronýma u Liberce (nedávno naštěstí opravený) a kostel Máří Magdalény v Liberci, kde je ovšem stále skladiště. To jsou stavby z období 1910-12. Tehdy byl také postaven snad nejznámější secesní kostel v Čechách. Stojí ve Štěchovicích a jeho autorem je Kamil Hilbert, známý autor dostavby katedrály sv. Víta v Praze. Hilbert ovšem smontoval všechny možné prvky dohromady - secesní i středověké. Ale krásně dokázal využít možnosti betonu, z něhož jsou klenby i pilíře.

Kostel v obci Hrob
V Praze máme ještě dvě secesní sakrální stavby - jednoduchý kostelík sv. Anny při Tovačovského ulici na Žižkově, který je připisován Edvardu Sochorovi, a výrazná dominanta Bohnic - chrám v areálu sanatoria od Václava Roštlapila. ten zbudovali váleční zajatci až v letech první světové války.

Z téže doby je i největší secesní sakrální stavba u nás - kostel Panny Marie Růžencové s dominikánským klášterem na Jiráskově náměstí v Plzni, opět dílo Edvarda Sochora. jeho věž měří přes padesát metrů.

Secesní kostel v Tanvaldu od Zasche
Takže vida - secese a sakrální architektura - přece jen to jde dohromady! Možná znáte i další stavbu v tomto stylu. Pokud ano, dejte mi prosím vědět!

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: