Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 17.9.2002
Svátek má Naděžda




  Výběr z vydání
 >Z AUSTRÁLIE: Volby a skleróza.
 >EKONOMIKA: Oživení bude pozvolné
 >POLITIKA: Infantilní reakce na prohru
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Názor demokratické většiny aneb Absurdní loutkové divadélko 2
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Příhoda z motocyklového výletu
 >PSÍ PŘÍHODY: Další neviditelný pes
 >TÉMA: Marvanová a i Kavan dávají svým chováním najevo nač jsou smlouvy?
 >POLITIKA: Principiálnost na pranýř!
 >TÉMA: Pan Špidla a paní Marvanová,dvě smutné postavy.
 >POLITIKA: Bohužel vláda nepadla
 >POLITIKA: Inzerát - Hledá se prezident
 >ARCHITEKTURA: Molochov
 >TÉMA: třikrát Marvanová
 >ZDRAVÍ: Velikost prsou a správná volba
 >Peníze pro bohaté

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Architektura  
 
17.9. ARCHITEKTURA: Molochov
Zdeněk Lukeš

Blok tvoří celkem 14 domů (jeden z nich je dvojdům). Původně měli jednotlivé stavby různých majitelů projektovat také různí architekti. Vlastně je vyprojektovali, ale poté bylo rozhodnuto, že zvenku má mít celý blok jednotný kabát. Ten nejdřív navrhli autoři pěti domů architekti Otto a Karel Kohnovi, ale nakonec byl projekt svěřen známému členu spolku Devětsil Josefu Havlíčkovi (1899-1961). Havlíček projektoval mj. první pražský mrakodrap - palác VPÚ na Žižkově (s Karlem Honzíkem, dnes palác Odborových svazů).

Jak už jsem psal výše, vnitřní řešení domů ale sjednoceno nebylo a vedle již zmíněných projektovali další stavby architekti Ernst Mühlstein a Victor Fürth, František Votava a Leo Lauermann. Domy měly na tu dobu špičkové vybavení, výtahy, telefonní boxy v přízemí, v bytech byly zpravidla velké vnitřní haly, šatny, dvě koupelny, pokoj pro služku, loggie a balkony.

Prominentní adresa a skvělý výhled na Prahu z horních pater poněkud umenšoval hlomoz z rušné třídy, kde je dodnes žulová dlažba a rachotí tramvaje. Pokud ovšem nebydlíte v pokojích obrácených na sever, z nichž je výhled do úzké uličky U Letenské vodárny, která je dosud označena na všech plánech města, ale cedule tam už léta chybí. Tady jsou dokonce malé předzahrádky. A pak areál školky a věž letenské vodárny z roku 1888.

Po skončení války a nástupu komunistů byla postupně řada obyvatel Molochova vypuzována a jejich byty obsazovali funkcionáři a lampasáci z budovy nedalekého Ministerstva vnitra. Žil tu také básník Lumír Čivrný a atelier tu měl v přízemí výborný sochař Palcr. Z papalášů třeba Karel Hoffman, který tu měl celé patro.

Z balkonů a z ploché střechy bylo možno sledovat prvomájové průvody nebo vojenské přehlídky, komouši mohli zamilovaně pozorovat stavbu Stalinova pomníku (a s menším zalíbením sledovat jeho odstřel) nebo přistávání okupantských helikoptér v srpnu 1968 (a s menší potěchou sledovat demonstrace v roce 1989 nebo mši papeže Jana Pavla II). Za totáče se na fasádě Molochova objevovaly obrovské transparenty, které překrývaly i okna bytů. Jak se lidem bydlelo za rudým plátnem? Kdoví.

Dnes je Molochov omšelý. Opraveno bylo jen průčelí nárožního domu u letenské křižovatky, kde je dole na místě známé kavárny prodejna auťáků BMW. Keramický sokl bloku byl už kdysi dávno natřen barvou a dnes ho pokrývají klikyháky sprejerů. Poničeny jsou i krásné vstupy, z nichž ten nejlepší z carrarského mramoru navrhli Mühlstein s Fürthem.

A proč se Molochov jmenuje Molochov? Nevím. Třeba se to dozvíme od někoho z vás.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: