Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 13.12.2002
Svátek má Lucie




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >POLITIKA: Doma přezírané, v cizině degradující
 >UNIE: Vyjednali čeští vyjednavači málo?
 >POLITIKA: ODS před maturitou
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger jde do kina
 >PSÍ PŘÍHODY: Kocouři nejsou, Barte
 >MÉDIA: Potíže s píárkem
 >ÚVAHA: O prognosticích a EU
 >NÁZOR: Podivnosti kauzy paní Chadimové.
 >KURIOZITA: 11. září předpovězeno na US dolarech
 >SATIRIKON: Přehršel výroků a úsloví
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Indie v roce 1857 (mapa)
 >PENÍZE: Co se skrývá pod buřinkou
 >Politici mají novináře v kapse
 >ZDRAVÍ: Černý kašel

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
13.12. MÉDIA: Potíže s píárkem
Ivan Brezina

V Reflexu 47/2002 popsal Miloš Čermák případ českolipského zpravodaje MF DNES Petra Pokorného, jemuž vedení redakce zakázalo publikovat kvůli jeho kandidatuře v komunálních volbách. Podle šéfredaktora listu Pavla Šafra je to "nepříjemná situace" - politickou aktivitu novinářů totiž považuje za nepřijatelnou. "Nikoho jiného z našeho deníku se už stejný problém netýká," řekl Reflexu. Jenže to není tak docela pravda. Paradoxně právě nad Šafrem se vznáší mnohem větší otazník než nad Pokorným. Podle výpisu z obchodního rejstříku byl od listopadu 1994 tři roky jednatelem public relations agentury Penguin. Ve volbách 1996 patřila k jejím klientům i Občanská demokratická aliance, což potvrzují nejen Šafrovi tehdejší spolupracovníci, ale i místopředseda ODA Oldřich Kužílek. Na přímou otázku si dnes šéfredaktor MF DNES hraje se slovíčky. Žádný politický PR prý nikdy nedělal (jen "poskytoval politikům předvolební poradenství") a ničeho špatného se nedopustil. Jenže aby si Šafr zadělal na etický problém, nemusel hned vydírat politické rivaly ODA únosy jejich dětí. Ani "slušná" podoba public relations se totiž už z definice neslučuje s nezávislou žurnalistikou a přesuny zaměstnanců PR do médií vždy vzbuzují podezření, zda (a nakolik) nechali své předcházející pracovní zájmy za sebou. "Bývalý píárista" je mezi slušnými novináři podobný protimluv, jako "bývalý černoch". A pokud je v konfliktu zájmů zpravodaj, který se dal na politiku, pak to dvojnásob platí pro placeného politického lobbystu, který se postupně stal šéfredaktorem dvou nejvlivnějších deníků v zemi. Vydavateli MF DNES Šafrova temná profesní minulost zřejmě nevadí. Čtenáři ji neznají, takže netuší, že by měli být při četbě svých ranních novin ostražití. Pro úplnost připomínám, že mně osobně Pavel Šafr před časem propustil z Lidových novin po nařčení, že mám s PR cosi společného.

Se sebereflexí si moc neláme hlavu ani českobudějovická novinářka Jaroslava Brožová. Její bojovná protitemelínská publicistika by byla zcela v pořádku, kdyby ovšem nešlo o učebnicový příklad public relations. Brožová je aktivistkou občanského sdružení Jihočeské matky, které se mimo jiné zabývá dlouhodobým projektem "Práce s médii". Podle internetových stránek JM má jít o "významný nástroj k ovlivňování veřejného mínění, mínění politiků a novinářů." (www.jihoceskematky.cz, oddíl "Informace", pododdíl "Výroční zpráva za rok 2000). Projekt je financován Hornorakouskou platformou proti jadernému nebezpečí, od níž Matky jen v roce 2000 dostaly přes tři miliony korun. Platformu zase sponzoruje hornorakouská vláda, která je akcionářem elektrárenského koncernu EAGO, přímého konkurenta společnosti ČEZ. Jaroslava Brožová pobírá za svou práci pro Jihočeské matky plat - je tedy zaměstnankyní vlivové agentury politických a ekonomických zájmů našich sousedů. Podle Etického kodexu Syndikátu novinářů ČR (http://www.syndikat-novinaru.cz/) nesmí novinář zneužívat své povolání k činnosti reklamního pracovníka a musí vyloučit všechny činnosti, které by mohly vést ke konfliktu zájmů. Jaroslava Brožová ale členkou Syndikátu není, takže se žádným etickým kodexem řídit nemusí. "Pokud o mně něco napíšete, dám vás k soudu," vyhrožuje a hájí se tvrzením, že se u Jihočeských matek energetikou nezabývá. Ze lži ji však usvědčuje databáze článků, ve kterých pod jejich hlavičkou v uplynulých letech Temelín mnohokrát kritizovala. Letos v dubnu tak coby "nezávislá novinářka" učinila například v pořadu Hlasy a ohlasy, který pro dnes už neexistující Rádio Svobodná Evropa připravoval Ivan Binar. Když jsem se ho tehdy ptal, zda mu nevadí, že v respektované pobočce veřejnoprávního rozhlasu "ovlivňuje veřejné mínění" v zájmu klienta placená propagandistka, poslal mě do háje.
(Psáno pro reflex a Neviditelného psa).


Další články tohoto autora:
Ivan Brezina

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: