Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 24.12.2002
Svátek má Adam a Eva




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Můj Štědrý den
 >ARCHITEKTURA Vánoční vzpomínka na jeden starý palác
 >MROŽOVINY: Osmdesát pokolení
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě k mnemotechnickým metodám
 >PSÍ PŘÍHODY: Planá panika s náledím
 >POSTŘEH: O Sahaře
 >FEJETON: Kudy teče, tudy léčí
 >FEJETON: Trampoty s jedličkou
 >HUDBA: Deset nejlepších desek roku 2002
 >EU A DOPRAVA: Kabotáž není pouze cizí slovo
 >TÉMA: Paradoxy našich stran ve vztahu k EU.
 >HISTORIE: Když povstali -Boxeři- (část 1.)
 >NÁZOR: Civilní služba - legální nevolnictví
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Gentleman opět osvědčil svého génia
 >PSÍ PŘÍHODY: Pane, nechoď pryč...

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
24.12. ŠAMANOVO DOUPĚ: Můj Štědrý den
Jan Kovanic

Štědrý den nám nastal. Už je uklizeno, cukroví napečeno, vše připraveno. Dárky koupeny, jen zabalit. Také balicí papír máme nakoupen, snad bude letos stačit, když i dětičky si přivydělávají a mají nějaké penízky na Jéžíška.

Stromeček jest upevněn ve stojánku a řádně vysprchován studenou vodou. Přes noc okapal ve vaně. Pozdravíme se ráno v koupelně, kde si čistím zuby po návratu z noční směny. Odnesu ho na naši dřevěnou pec, kde bude sloužit až do svého skonu na Tři krále. "Stromečku vstávej," pozpěvuji si a jdu spát. Stromek strojí synek. Letos ho ozdobí novými světýlky. Ty staré svítící skleněné kouličky po sedmadvaceti Vánocích dospěly do terminálního stadia. Umělohmotné chyty se přetrhaly, objímky roztekly, žárovičky hřály až předhasebně.

Zatímco spím je stromek kompletně vybaven též čokoládovými dutými figurkami (navěky sbohem dávné fondánové eróhácké kolekce!:), skleněnými ozdobami, řetězy, opravdickými šiškami z borovic černých sebranými v Prokopáku a historickými dětskými papírovými výrobky. Letos jsme si kromě nových svítíček pořídili i vánoční papírový ubrus, který rozestřeme pod stromek. Neboť stromek je tradičně smrček ztepilý a jeví tendenci pouštět jehličky ihned po instalaci, ačkoli vysprchován a spodkem ponořen do stojánku s vodou. Pod stromkem synek opět sestaví papírový Ladův Betlém v nějakém naučném obrazu s několika příběhy, kde nesmí chybět ani bitevní scény.

Nahé kapří řízky jsou připraveny už od včerejška, do mouky, vajíčka a strouhanky ho děti oblékají až odpoledne. Dopoledne se vaří rybí polévka a robí bramborový salát. "Se" je žena s dcerkou. Polévky a salátu jsou obří hrnce. Ryb je čtvero, všechno kapři šupináči. Včera jsem je vlasnoručně vybral u některého ze sídlištních kaprářů: Každý musí být šupinatý, o váze kolem dvou kg, a před zakoupením evidentně živý. Usmrtil mi ho u kádě profesionál úderem tupým předmětem do hlavy a následně zářezem kudlou do krční páteře, čímž ho i odkrvil - přesně podle Konvence kapřích práv.

V půl jedné je připravena čočková polévka, což mne automaticky vzbudí. Další obědový chod se odbývá několika zbytky. Vynáším vytříděné i nevytříděné odpadky, kontejnery jsou už téměř přesycené. Asistuji a překážím, konám pomocné práce, přidržuji, odnáším a přináším zásoby ze sychravé lodžie. Nesmím překážet v kuchyni, kde jsou rozpáleny všechny plotýnky, sporáky, myčky a drtičky. Věším jmelí, dcerka uspořádává cukroví a ovoce na mísy. Postupně balíme dárky.

Je to jako výstup na himalajský vrchol: Dlouhé měsíce příprav, poté vlastní expedice. Několik postupových táborů. Dnes nás čeká finální stěna, vrcholový výšvih, a cíl je dosažen. Na kulatém stole (on je kruhový, ale říká se mu kulatý) se kouří z mis, ve sklenkách jiskří bílé víno a ovocný nesycený nápoj s přídavkem hroznové šťávy. Nesmí chybět ošatka se skrojky suchého chleba - aby nám příští rok nescházel. Slavnostně si připijeme - abysme se za rok sešli a ve zdraví se zas našli, radujme se, veselme se a dobrou chuť!

Jíme slavnostně, ale ne příliš. Děti a žena se běží podívat do zadních oken, jestli do vnitřku panelového rondelu nepřilétá Ježíšek, já zatím sundávám přehoz z dárků pod stromkem, zapojuji elektrický proud do světýlek, zapaluji prskavky a zvoním na mosazný zvoneček. Kdysi ho nosila na krku kozička, kterou si naposled držela babička Marie na šancích v Jaroměři. "Ježíšek přišel!"

Stojíme v řadě, držíme se za ramena a pějeme koledy. I s tradičním dětským přeřeknutím z nepochopení: "Narodil se Kristus pán, vesel mesel!" Letos snad více dojatě, dětičky končí školičky, už je jim přes dvacet, možná jsme tu na Štědrý den pohromadě naposledy. A pak už následuje vybalování dárků a jásání. Dárky zpod stromečku tahá a všem hodným rozděluje ten pravý Jéžišek, totiž moje žena. To je překvapení! Ježíšek rozluštil mé přání - ta knížka od A.C. Clarka se nejmenuje Vyprávění od Jednorožce, ale Příběhy od Bílého jelena.

Letos se nemohu kochat dárky ani radostnýma jiskřivýma očima dětí a ženy. Nedorážím se u svátečního stolu. Před šestou musím padat. Ještěže jsem si dnešní příspěvek do Neviditelného psa napsal dopředu.

Beru si objemné tašky s druhou večeří z lodžie, loučím se s rodinkou a spěchám na popovodňové přestupové metro. V práci už čeká na vystřídání ranní směna. S kolegy z noční rozbalujeme cukroví; stromek rozsvěcovat nemusíme, přehledové panelové schema energetického provozu plá červenými, zelenými a modrými ledkami.

Pokoj všem lidem dobré vůle!

A buďme připraveni, že tu jsou i lidé s vůlí zlou.

Psáno v Praze dne 22. prosince 2002


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: