Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 23.12.2004
Svátek má Vlasta




  Výběr z vydání
 >USA: Filibuster - co to je
 >GLOSA: N4K Tuneláři
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Dvacáté povídání v předvánoční nostalgii
 >VĚDA: Američan si pochutná a Evropan se ošklíbá
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dobrý obchodní nápad
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Kapří den
 >ZAMYŠLENÍ: S cizí ženou v cizím pokoji
 >POLITIKA: Jak měl vypadat ten proletariát?
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí Houdini
 >NÁZOR: "Pověsil medicínu na hřebík a šel prodávat čaj"
 >POLITIKA: Už zase nám ukradli vánoce
 >PENÍZE.CZ: Pozor na převody na konci roku
 >POLITIKA: Většinový volební systém? Zmanipulovaná a zmatená demokracie.
 >SPOLEČNOST: Problém nemocnosti je ke škodě nás všech

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
23.12. ŠAMANOVO DOUPĚ: Kapří den
Jan Kovanic

Už asi tak dvacet let začíná pro mě den před Štědrým dnem jedním veledůležitým činem. Jest to koupě kaprůch. Dřívávejc jsme kupovali kapříky živé a musil jsem se je naučit zabít. Důvodem byl požadavek na čerstvost ryby. Tedy ryby čísla množného - vždy jich kupujeme několik, aby bylo přes Vánoce co jíst bez jakéhokoliv dodatečného vaření.

Po tři roky jsem kupoval i kapříka navíc - k vypuštění do Vltavy. Je pozoruhodné, jak nám během několika dnů v upravené vodě ve vaně zezlátl. Na Boží hod jsme pak s dětičkami jeli osmnáctkou z Pankráce až k Národnímu divadlu, přešli na Střelák a tam zlatou rybku vypustili do syrové vltavské vody. Jeden rok, dva roky, ale třetí rok znamenal konec tradice. Dcerka byla nemocná, jeli jsme se synkem sami. Ale kapr byl taky nějaký nemocný - spíš chcíplý. Ani si moc nepovšiml, když jsem ho postavil do svobodného toku řeky. Jevil tendenci položit se na záda. I zapumpoval jsem mu ocasem a tím jsem ho mechanicky odsunul dál do blátivého kouřma, ve kterém se ztratil.

Pak už jsem ryby netrápil a nechal si je zabít. Teprve při tom zabíjení jsem si uvědomil, kolik je mezi vánočními prodavači ryb neumětelských brigádníků - když jsem dobíjel koupená zvířata až doma. A tak si teď raději vybírám profesionály - echtovní rybáře, co mají své ryby rádi a zabijí je zručně a rychle.

A aby byla ryba čerstvá, chodím ji tradičně kupovat ten poslední den před Štědrým dnem. Letos je to trochu jinak, kupuju jen tři ryby, čtvrtou si koupí a vykuchá a naporcuje a obalí a osmaží dcerka ve své vlastní domácnosti. Inu tak - ale s bramborovým salátem nás zlobí! Nechce ho dělat s mrkvěj! Já vím, mrkev nerada, její partner taky mrkev nerad, ale salát dělaný bez mrkve bude mít nesprávnou chuť! To se dělá tak, Terezko, že se připraví salát s mrkvěj - a ta se pak při jídle prostě odstraní.

Tři kapři na mě čekají v sádkách. Snad budou mít těch správných dvě kila dvacet. Už se na ně těším. Oni jistě taky.

Psáno v Praze dne 22. prosince 2004


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku