Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 19.4.2005
Svátek má Rostislav




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Jak se nám to chová premiér a co se s tím dá dělat
 >USA: Státy modré a červené
 >POLITIKA: Česká specifika
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Bohatýrská trilogie, kniha všech knih
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Melinda a Melinda
 >EVROPA: Mé patálie s Linuxem aneb Proč říct NE ústavě EU
 >POLITIKA: Quo vadis aneb Vo co gou, ČSSD?
 >EKOLOGIE: Vodík - prvek budoucnosti!
 >PSÍ PŘÍHODY: Odpoledne bylo krásně
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Poslední jízda
 >ARCHITEKTURA: Od Masaryka k Rašínovi aneb První letošní Psí vycházka
 >INTERNET: Rozhovor s Radkem Hulánem
 >SPOLEČNOST: Obchodníci se smrtí
 >FEJETON: O nesmrtelnosti
 >PENÍZE.CZ: Komunisté jsou živou hrozbou

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  
 
19.4. INTERNET: Rozhovor s Radkem Hulánem
Filip Sklenář

Až bude jednou někdo psát dějiny českého webu, určitě zmíní hvězdnou - jakkoliv krátkou - kariéru blogu vosanajazyku, připomene nástup serveru Kompost, který nás naučil, že sranda nemá hranice, a možná skončí závěrem: v zásadě však můžeme mluvit o českém webu před Hulánem a po něm. S Radkem Hulánem se objevil zcela nový typ veřejně působící osobnosti; je drzý, bezohledný a sebejistý, nadává lidem hůř než Miloš Zeman, především je to však odborník ve svém oboru, jakých by si tato země mohla přát více.

Používání internetu se - mimo jiné i díky snadnému ovládání systému Windows - stalo samozřejmostí i pro lidi, kteří si s technikou příliš netykají a různé zkratky a odborné názvy vnímají jako shluky písmen. Takoví lidé sotvakdy navštíví weby nebo časopisy věnující se problematice internetu a často zastávají názor, že se jim nemůže nic stát, když nic špatného nedělají. Jaká pohroma může na takového člověka přijít?

Ta Vaše otázka už v sobě implikuje jakousi internetovou fóbii, to, že Vám někdo z počítače ukradne veledůležitá a "Top Secret" data, nebo Vás nějak internetově zlikviduje. Pokud Vás ale chce někdo poškodit či zlikvidovat, udělá to i bez internetu, je to přece velice jednoduché. Fakt je ale ten, že internet spektrum možností, jak Vás jiný člověk může poškodit, rozšiřuje, ostatně jako jakákoliv jiná moderní technologie, která je spojitelná s vaší osobou (mobil, email, internet).

Někoho poškodit je snadné, na konkurenta pošlete anonymní udání na finanční úřad, že pro pana Nováka dělal něco bez faktury, soka v lásce udáte za to, že má doma na počítači dětské porno (kdokoliv někdy zabrouzdal na XXX stránky prostě bude mít v cache prohlížeče, zcela nevědomky, nějakou tu fotku, na které bude holka, co vypadá na čtrnáct let; XXX stránky patří k těm nejnavštěvovanějším na internetu), nebo že jste ukradl Microsoft Office.

Pořád je to ale o lidech, ne o internetu. Pokud se někomu vlivnému znelíbíte, může Vám život poměrně slušně znepříjemnit, a internet s tím nemá co dělat.

Internet je jen možný prostředek, ne bezprostřední ohrožení či pohroma, ať už brouzdáte jakékoliv stránky. Dnešní Windows XP SP2 jsou po kompletním záplatování vcelku bezpečné, a i když Vám někdo na počítač nainstaluje třeba BackOrifice, a pak si na něm dělá, co chce, co si myslíte, že Vám ukradne? Fakt si myslíte, že někdo má zájem o rozněžnělé či senilní emaily, co si vyměňujete s Vaší drahou polovičkou?

Slovní spojení soukromí uživatele začíná skloňovat už i firma Microsoft. Konkurenční prohlížeč Firefox nabízí ve svých rozšířeních mj. funkci switch proxy, která při správném užití dokáže zaručit svému uživateli plnou anonymitu. Někteří lidé opět zastávají názor, že snaha být anonymní se principálně váže k těm, kteří sledují ilegální porno, nebo vyvíjejí jinou nezákonnou aktivitu, jiní se naopak domnívají, že Internet vytváří nebezpečný precedens, když umožňuje takřka každému sledovat každého, shromažďovat data a sledovat kudy kdo brouzdal. Co si o tom myslíte vy?

Snaha být na internetu anonymní pramení z psychické poruchy daného jedince. Osobně neznám profíky, co by "brouzdali" anonymně. Skutečně pro to nemají důvod.

Navíc, snaha těchto "anonymů" často plně anonymní není. Anonymita na internetu, v té praktické podobě, samozřejmě existuje, pokud se napojíte na nějaký web přes 10 zřetězených otevřených proxy serverů, a na internet přistupujete přes GPRS telefon koupený v bazaru a s čerstvě zakoupenou Eurotel Go kartou, a obě věci pak ihned vyhodíte, nemá nikdo praktickou šanci Vás vysledovat. Jenže toto moc lidí neumí. Většina "anonymů" se dá jednoduše dohledat z logů ISP a z logů proxy a HTTP serverů. Tedy, pokud by Policie ČR skutečně chtěla. Navíc, některé proxy servery, které se prezentují jako anonymní a transparentní, ve skutečnosti anonymní nejsou.

Ale protože možnost být plně anonymní na internetu existuje (pokud člověk ví co dělá), tak na rozdíl od reálného života, kde vždy hrozí řádově vyšší riziko odhalení, je internetová aktivita libovolného rázu prakticky beztrestná, a různé lidi toto může lákat pro konání aktivit, které by jinak rozhodně nekonali.

Jsem přesvědčen, že potence něco anonymně a beztrestně provést znamená i to, že je vyšší pravděpodobnost, že to skutečně uděláte. Dětské porno byste si ve stánku nekupoval, ale na internetu, s jistou opatrností, je takovýto pedofil zcela neodhalitelný, a skutečně zde tu svoji úchylku provozuje.

A pokud tu úchylku už takto někdo provozuje, rozhodně se ta jeho perverzní potřeba neutlumuje, právě naopak. Tato "svoboda" tak přispívá k tomu, že je poměr "úchylů" versus "normálů" stále větší.

Osobně jsem ale zastáncem Hayekova postoje ke svobodě, a úchylák, který se dívá na desetileté nahé holky na internetu, mi v ničem nevadí (asi i proto, že moje šestiletá dcera tam nikdy nebude).

Mezi uživateli počítačů dnes převládá názor, že nejlepší software je zadarmo, proti čemuž často a poměrně ostrými slovy vystupujete. Svůj program Blog:CMS však nabízíte pod licencí GNU-GPL. Není v tom určitý rozpor?

Software zadarmo se rovná automaticky software bez jakýchkoliv záruk. Software zadarmo dělají lidé pro své vlastní potěšení a imaginární slávu, nikoliv pro zisk, a pokud něco nefunguje, je jim to často zcela jedno, a placený servis k němu většinou neposkytují. Kvalitní aplikace, nebo aspoň servis, si prostě musíte koupit.

Neplatí to samozřejmě vždy, zejména řada aplikací pro masy, jako je browser, nebo třeba můj redakční systém pro publikování na internetu BLOG:CMS, ty jsou nabízeny jako software "zdarma", včetně kompletních zdrojových kódů, a fungují velice dobře, ale zkuste si postavit svůj business model tom, že budete nabízet software zdarma pro jaderné elektrárny, či státní správu. To nejde! Software, který není pro masy je, a v drtivé většině zůstane, ryze komerční.

Osobně mám rád tři věci: peníze, sex a slávu. To, že programuji zcela zdarma BLOG:CMS (a protože to dělám v obrovské konkurenci dobře a tudíž jej používají tisíce velkých webů po celém světě) znamená určitou slávu. No, a tato sláva přitahuje celosvětově lidi, a tím i klienty k mému již komerčnímu systému F-ART:CMS, který již zadarmo není, a jsou z něj tudíž peníze.

A sex, ten se prolíná tím vším, nakonec o sexu často píši i na svém webu. Dostal jsem už dokonce desítky nabídek na "vážný vztah", ale já jsem šťastně rozveden, a nehodlám na tom nic měnit.

Těm, kteří jsou natolik neprozřetelní, že se vás pokoušejí o něčem poučovat, s veselou arogancí veřejně vzkážete leccos bezohledného o nich samotných. Své programy pak nazýváte geniálními. Seznamte prosím čtenáře s tím, k čemu slouží.

Již jsem to naznačil, takový BLOG:CMS si člověk zdarma stáhne z internetu, nainstaluje, a během pár minut má perfektně fungující profesionální systém, který mu umožňuje na intertetu publikovat svoje články, diskuse, fotogalerie, umožňuje správu dokumentů, a řadu dalších věcí. Prostě internetově existovat. Řada dnešních stránek je stále strnulých a statických, bez obsahu, který by se měnil, protože lidé to jinak neumí, ale s BLOG:CMS se nemusíte starat o nic technického, prostě píšete články v editoru podobném Microsoft Wordu, a o všechno ostatní se systém postará sám. I o SEO, strukturu webu, a další věci.

Taky ten systém umožňuje filtrovat internetové blbce, kterých je moc, pokud třeba publikujete něco, co se nelíbí puberťákům, a oni na Vašem webu začnou pořvávat, tak to řvaní nikoho nebaví, a zničí to celou diskusi. BLOG:CMS má řadu prostředků, jak si s tím poradit, a zajistit, aby se ta diskuse dala číst i člověkem, který už dospěl.

Způsob, jakým blbcům oznamujete, že jsou skutečně blbci, může slabší povahu i šokovat. Nemyslíte si, že to může být ve výsledném efektu kontraproduktivní? V našem světě je obecně známo, že vraždit se smí, pokud se u toho nemluví sprostě, a škatulka „hulvát“ nakonec často umožní blbcům zbavit se člověka, který je převyšuje, o čemž mimo jiné svědčí kausa Miloš Zeman versus zbytek světa.

No jo, blbci na internetu, vděčné téma. Je jich moc. Internet je anonymní médium, a takový zakřiknutý pubertální uhrovitý klučina, ten je často tak strašně vnitřně naštvaný a frustrovaný, že mu dělá moc dobře se na internetu pořádně vyřvat. Internet a jeho anonymita mu to umožňuje zcela beztrestně, kdyby na Vás řval na ulici, dáte mu facku, ale na internetu to nejde. Ten mladej hňup je tím "high", a endorfin mu proudí v těle, jak Vám to "nandal". Vidíme to denně ve všech diskusích u masových internetových periodik. Takže pokud nejste masochista, ty diskuse nikdy nečtete.

Osobně tyto blbce nesnáším. V reálném životě si člověk kolem sebe vytvoří takovou sympatizující skupinu lidí, která je na jeho úrovni, svoje kamarády a tak, ale na internetu panuje dokonalá anarchie. I ten poslední blbec má stejnou sílu hlasu a hlavně možnost si na Vás zařvat, jako Váš kamarád s IQ 150. A to je problém, který je nezbytně potřeba řešit. A já jej řeším. Nicméně, pokud se přesto nějakému blbci podaří prorazit až ke mně, nazvu jej, poprávu, blbcem, a pošlu jej zpět domů. A on se naštve ještě více, protože narazil, tvrdě, a endorfin u něj neproudí, a on je zklamán, šokován a ponížen, a proto se naštve ještě více, a stane se Vaším úhlavním nepřítelem. Mám tudíž spoustu nepřátel, a spoustu přátel.

Je to vlastně i o pocitu moci, kdy mít web, který je jeden z nejčtenějších webzinů v ČR, to je prostě vzrušující, protože si s lidmi (Vašimi čtenáři) můžete různě pohrávat. Prostě zavelíte "koukejte se doprava", a většina lidí se fakt kouká doprava. Bezvadná věc. Ale dají se s tím dělat i poněkud důmyslnější věci, pokud tedy chcete.

Mimochodem, vzpomněl jste zde Miloše Zemana. Miloš Zeman je mimořádná osobnost. Můžete s ním v řadě věcí nesouhlasit (zvláště když jsem zastánce konzervativní pravice), ale musíte přitom uznat, že Zeman je celebrita, a jeho bonmoty mají často hlavu a patu, i když v nich padají blbci a kokoti v každém druhém slově. Osobně nevidím problém v tom, že blbce označím blbcem. Intelektuální převaha je jasná, a úzkostná obava některých intelektuálů před vulgarismem je pro mě nepochopitelná...

Chcete na závěr něco vzkázat čtenářům?

Jo, chci. Na světě je 6 miliard lidí, a za pár desítek let všichni do jednoho zemřeme, tak ten život kolem sebe proboha neberte tak vážně a striktně a nudně, a zkuste se trošku uvolnit.

Chybí mi (v tomto státě) tolerance a radost ze života. Já třeba strávil jednu svoji dovolenou v Kambodži, žil jsem tam s jednou domorodkou, spal jsem s ní v takové malé dřevěné polorozpadlé chatrči, umýval se ve džberu vody, na zahradě umíral vychrtrlý vodní buvol, a přitom ona, i všichni kolem, byli moc spokojení. Naučil jsem se khmérsky a poznal jsem celou jejich vesnici. Neděsila je ani politika, ani peníze, prostě chápali svoji nicotnost na tomto světě, a nedělali si z věcí, které nemohou ovlivnit, těžkou hlavu.

Docela nakažlivý přístup k životu :-)




Další články tohoto autora:
Filip Sklenář

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku