Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 24.10.2005
Svátek má Nina




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Dusno
 >DOKUMENT: Odpověď prezidenta Klause na dopis premiéra Paroubka
 >SPOLEČNOST: Něco málo počtení za účelem ...
 >UDÁLOSTI: Z posledních dnů
 >EVROPA: Počátek konce štrasburského soudu?
 >POLITICKÝ CIRKUS: Pozastavené stanovy
 >EVROPA: Paroubek v Paříži a Kocábova EU fangle
 >SPOLEČNOST: Proč úřady nezajímal "Davos právníků" v Praze?
 >SPOLEČNOST: Kdy bude očištěn Jan Antonín Baťa?
 >MÉDIA: Je zahájení oficiálního vysílání pozemní digitální televize pokrok?
 >ZVĚROKRUH: Štír
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Po stopách bratří Mašínů do Berlína
 >PENÍZE.CZ: Platební karta - jak šikovný je plast ve vaší kapse?
 >POLITIKA: Ministři pana premiéra
 >ESEJ: O invazi do suterénu paláce paní Češtiny

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
24.10. TISKOVÁ ZPRÁVA: Po stopách bratří Mašínů do Berlína
Pavel Novák

Pět českých občanů chce pochodem ve stopách protikomunistické odbojové skupiny znovu připomenout české veřejnosti nedocenění statečnosti jejích členů,

Hora sv. Kateřiny 22. října 2005 – Pětičlenná skupinka českých občanů se večer 21. října vydala z Hory sv. Kateřiny v Krušných horách na cestu do Berlína. Budou se pohybovat ve dne i v noci a především pěšky, spát budou mimo lidská obydlí. Do Berlína by měli dorazit 31. října. „Půjdeme ve stopách protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů, která se na začátku 50. let minulého století jako jedna z mála rozhodla aktivně vystoupit proti totalitnímu režimu a v říjnu 1953 se dokázala probít do tehdejšího Západního Berlína navzdory obrovské přesile jednotek VOPO (Volkspolizei) a Rudé armády. Naším putováním chceme české veřejnosti připomenout, že za celých patnáct let nebyla nová demokracie schopna tyto hrdiny ocenit ani státním vyznamenáním, ani uznáním“, říká Ondřej Karas, člen pětice putující pod názvem „Po stopách Mašínů 2005“.

Zvedli ruku se zbraní jako jedni z mála

V dějinách našeho protikomunistického odboje se jen málokdy setkáme s takovým odhodláním, jaké projevili bratři Mašínové a jejich přátelé. Aktivita této skupiny byla odpovědí na komunisty zahájený třídní boj, popravy, zavírání stoupenců demokracie na desetiletí do kriminálů a lágrů.

Na rozdíl od většiny národa, která se sklonila před totalitní diktaturou, rozhodli se bratři Ctirad a Josef Mašínové proti rudému teroru bojovat i se zbraněmi v rukou. Spolu s Václavem Švédou, Zbyňkem Janatou, Milanem Paumerem, Vladimírem Hradcem a dalšími založili na začátku 50. let odbojovou skupinu, jež šířila letáky, shromažďovala zbraně a prováděla hospodářské sabotáže. V momentě, kdy už jim hrozilo definitivní zatčení, dokázali se v říjnu 1953 s minimálním vybavením prodrat přes území východního Německa až do části západního Berlína pod správou USA navzdory obrovské přesile německých policejních jednotek. Ano - nelze přehlížet, že během své činnosti skupina zabila čtyři osoby a smrt dalších tří si zavinily represivní složky samy ve vlastních řadách. S jedinou výjimkou to však bylo vždy v boji. Šlo o příslušníky SNB, Pomocné stráže SNB, příslušníky německé Volkspolizei a pokladníka, který legálně drženou nabitou pistolí ohrožoval na životě v daném okamžiku neozbrojeného a bezbranného Josefa Mašína. Zemřelí byli tedy úzce spjati s československým nebo východoněmeckým totalitním režimem, které jinak v té době vraždily své občany ve věznicích a vyšetřovnách SNB.

Komunistická odplata i na nevinných

Jak bylo komunistickým zvykem, vládnoucí režim tehdejšího Československa se poté pomstil nejen na členech skupiny, kteří při cestě do Berlína padli do zajetí, ale i na příbuzných a spolupracujících přátelích. Souhrnně byly vyneseny tři rozsudky smrti, jeden trest doživotí a dalších třináct osob bylo odsouzeno k trestu odnětí svobody v trvání 241 let. Jen pro ilustraci, těžce nemocná matka bratří Mašínů Zdena, první žena, která v Čechách vystudovala zeměměřičství, byla odsouzena k 25 letům odnětí svobody, aby po necelých dvou letech ve vězení zemřela. Následovaly snahy o zamlčení celého příběhu, jeho ideologické překroucení a propagandistické zneužití, například v televizním seriálu Třicet případů majora Zemana.

Mašínové - horký brambor pro dnešní politiky

Po listopadu 1989 se příběh opět vynořil ve své původní podobě. Letos 12. září tomu bylo deset let, co se přátelé bratří Mašínů a M. Paumera, členové Sdružení bývalých politických vězňů a Konfederace politických vězňů snaží, aby skupina bratří Mašínů byla oceněna státním vyznamenáním. V roce 2004 se po širokém veřejném slyšení v Rytířském sálu k návrhu připojil i Senát Parlamentu ČR. Zatím bezúspěšně. Většina politických představitelů dodnes nenašla dost odvahy a občanské statečnosti ani k tomu, aby hrdinství Mašínů a jejich druhů alespoň symbolicky ocenila.

„Možná by nás to nemělo překvapovat. V zemi, kde stále rostou preference komunistické strany. V zemi, kde jedna z komerčních televizí donekonečna opakuje komunistickou propagandu v podobě majora Zemana. V zemi, která zapomněla na více než 231 poprav politických odpůrců, na 190 zabitých při pokusu o přechod hranic, na 250 000 politických vězňů, na 2 miliony osob, kterým bylo z politických důvodů zabráněno ve studiu a profesní kariéře, jakož i na další křivdy“, uvádí Ondřej Karas.

Ano, Češi mají skutečně raději pasivní mučedníky, jejichž odkaz jim zbytečně nepřipomíná, že oni sami nebyli schopni povstat a vzdorovat. Největší krajanský spolek - České a slovenské sdružení v Kanadě – v červnu 2005 udělil bratrům Mašínovým a Milanu Paumerovi prestižní Masarykovu cenu. Cenu in memoriam krajané udělili Zbyňku Janatovi, Václavu Švédovi a Ctiboru Novákovi, které v roce 1955 komunisté popravili. Vzdáváme čest jejich památce.

Kdo a proč jde „Po stopách Mašínů 2005“

„Naše aktivita je vyjádřením našeho občanského postoje a nechceme se při ní spojovat s žádnými politiky. Naším cílem je znovu příběh skupiny bratrů Mašínových připomenout české veřejnosti a vyvolat alespoň diskusi, ačkoli před ní tolik lidí vytrvale strká hlavu do písku“, říká Ondřej Karas.

„Dokud se nenaučíme vážit si nejen obětí, ale i bojovníků, nikdy se s komunistickou minulostí nedokážeme vyrovnat,“ uzavírá Jan Skřivánek, další člen skupiny „Po stopách Mašínů 2005“.

Na cestu do Berlína se vydali lidé různého věku i povolání:
- Ondřej Karas (33), pracovník Českého centra v Berlíně
- Pavel Bartoníček (41), místostarosta města Slaný
- Jan Skřivánek (28), novinář, kunsthistorik
- Martin Maděra (41), projektant
- Michal Karas (25), student Evangelické teologické fakulty v Praze; ve městě Uckro ho vystřídá Pavel Novák (38), který působí v oboru komunikace

Všichni členové skupiny „Po stopách Mašínů 2005“ mají společnou jednu věc – postupem času se seznámili s příběhem někdejší skupiny bratří Mašínů (ať již z knih Jana Němečka, Oty Rambouska, Jana Nováka či jiných zdrojů). Statečnost a odvaha členů tehdejší skupiny je natolik oslovila, že se rozhodli pochodem blížícím se někdejší realitě poukázat na morální dluh, který podle nich dnešní společnost vůči Mašínům a jejich druhům má a dosud jej nevyrovnala.

A co na to členové původní odbojové skupiny Mašínů?

„Mám velkou radost z toho, že se i v dnešní době dokáže dát dohromady pět lidí jako jste vy. Především oceňuji, že na pozadí nejednoznačného postoje národa k naší skupině vlastně poukazujete na obrovské nebezpečí, které přichází s postupnou politickou rehabilitací komunistické strany, jež se dodnes svým obětem drze vysmívá. A to všechno si kriticky uvědomujete i přes to, že jste v opravdové vražedné totalitě 50. let minulého století naštěstí žít nemuseli, vaše zkušenosti vyplývají ze salámového socialismu 80. let a četby různých pramenů,“ říká Milan Paumer, jeden ze tří členů původní skupiny, který se v říjnu 1953 spolu se Ctiradem a Josefem Mašínovými probil do Západního Berlína.

"Doufáme, že vaše akce připomene českému národu, že komunismus a komunisté zrovna tak jako fašismus nemají místo v demokratické společnosti," komentují bratři Ctirad a Josef Mašínové.

„Nenapadá mne vhodnější způsob, jak uctít a připomenout cestu mého otce, strýce a jejich přátel přes Východní Německo do Berlína,“ dodává Barbara Masin, dcera Josefa Mašína žijící v Kalifornii v USA.

Kontakt pro další informace o projektu „Po stopách Mašínů 2005“

Česká republika:
Pavel Novák
+420 724 012 604
pavel.novak99@post.cz


Německo:
Ondřej Karas
+49 178 613 75 11
okaras@hotmail.com



Další články tohoto autora:
Pavel Novák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku