Kluivert: " Celkem to stačilo, je dobře dát šanci také někomu jinému..."
Legendární fotbalík Johan Cruijff po zápase pro změnu nesýčkoval - řekl: "Hráli dnes výborně. Nejlepším hráčem dnes byl, co mě se týče, Dennis Bergkamp. Je to kreativní hráč. Gól sice nedal, ale při každé úspěšné akci hrál roli."
Kouč Frank Rijkaard reaguje: " Po takovém zápase nezbývá, než být spokojený a udělit týmu velký kompliment....Prvně si úspěch náležitě oslavíme a potom se zahloubáme nad hrou Italů, našich dalších soupeřů!"
(25.6)
Vláda na fotbale
Skoro kompletní vláda a hodně zaměstnanců parlamentu sedělo ve středu večer na tribunách amsterodamské Areny s dívalo se na zápas mezi Holandskem a Francií. Předseda křesťanských demokratů v parlamentě, Jaap de Hoop Scheffer, zařídil, aby se kvůli zápasu šlo dřív domů. Předem se ministři na utkání těšili a každý předesílal, že holandské fotbalové mužstvo vyhraje. Premiér Wim Kok: "Bylo by dobře, kdyby se nadělalo hodně gólů - kdyby tak naši vyhráli 4:3 nebo 3:2!" Takže mu to "oranžoví" udělali podle objednávky - vyhráli 3:2.

Francouzi spokojeně prohráli
Při utkání mezi Holandskem a Francií vlastně o nic nešlo - obě země totiž už měli zajištěné místo ve čtvrtfinále. Dokonce se šuškalo, že by Francouzi raději prohráli, protože by potom mohli zůstat tam kde jsou - sice v jejich táboře v Belgii a to by byla pro ně výhoda. A holandský tým zase měl zájem na tom, aby vyhrál, protože by potom mohl zůstat tam kde je - sice v Holandsku a to by byla výhoda opět pro Holanďany.
Ovšem v předvečer zápasu se francouzští hráči dali slyšet, že o tom nemůže být řeč, že by chtěli záměrně prohrát. Jejich kouč Lemerre se mazaně postaral o to, aby tomu i jinak být nemohlo: na hřiště tentokrát poslal relativně hodně rezervních hráčů a hvězdy - jako je Zidane - nechal sedět na lavičce. Je jasné, že takový "B-tým" potom chce ukázat, co umí! Nicméně Holanďané vyhráli přece, nikdo se dlouho nermoutil a spokojenost nakonec byla na obou stranách.

Oranžový šovinismus?
V Holandsku vidíte tyto dny málo věcí, které nejsou oranžové - jsou tu oranžová: trička, čepice, vlasy, kravaty, květiny, praporky, vázy, pudinky, dorty, limonáda, plechovky s pivem, patníky, auta, v oranžovém plastiku balené domy... Mračna oranžových fanoušků barví na oranžovo ulice, náměstí a vnitřky hospod.
Přece se však nemohu ubránit dojmu, že se tady o nějaký extrémní šovinismus nejedná. Samozřejmě, že tu lidé také mají radost z toho, když "oranžoví" vyhrávají ve fotbale. Ale v první řadě - myslím si - jim jde o to, že je co slavit. Lidé vychutnávají to, že můžou být spolu, že je dobrá nálada, že teče hojně pivo, že můžou zpívat fotbalové písně, tančit a křepčit na ulici, veselit se. Spíš je to něco na způsob lidové veselky nebo karnevalu (tady populární hlavně na jihu Holandska). A když se vyhraje, tak se může slavit dál!

Fotbalová kampaň proti AIDSu
Holandské velvyslanectví v africké Keně spojilo příjemné s užitečným: v nejchudší čtvrti hlavního města Nairobi, kde většina obyvatel nemá televizi a často ani proud, byla umístěna projekční plátna, na kterých se živě pomítaly fotbalové zápasy. Několik tisíc lidí se s chutí na fotbal dívalo. Věc však měla háček: fotbal byl prolínán informacemi, týkající se prevence nemoci AIDS. V Keně je AIDS velký problém - čtvrtina obyvatestva je HIV-pozitivní. Ne však každý si z kampaně něco dělal: jeden mladý muž dal vědět: "Kdepak, já kondom neužívám. Vy přece také nejíte banán se šlupkou!" Zaměstnanec velvyslanectví však prohlásil: "I kdyby jenom několik procent lidí se nechalo kampaní ovlivnit, tak jsme přece - alespoň trochu - zvítězili!"
(22.6)