hud  
Zpět  Zpět        Hudba a zvuk - hudební rubrika Neviditelného psa, kterou řídí Lubomír Fendrych, vychází každé úterý.
Pro návrat do hlavní stránky klikněte na přišpendlený obrázek v titulku nebo sem.
Případné technické dotazy směřujte na snezenku - webmasterku HaZ.
      
 
STARŠÍ PŘÍSPĚVKY:
29.5. (199)
forbína Konzervatoř v Praze slavila jubileum - přípodoteky Konference o Dvořákovi (v Turnově); film o V. Kaprálové na ČT 2 - recenze Štěpán Koutník (Mozart, Debussy, Lutoslawski, Zd. Lukáš) - ftipy - Klarinetistou býti ...se Štěpánem Koutníkem - Stereo&Video na červen

Ještě starší příspěvky (archiv HaZ)

Seznam hudebních ukázek
Mediálním partnerem
Hudby a zvuku je:
jdi na WWW stanice Vltava - ČRo 3 (1kB)
Harnonie
AMP
Úterý 5.6.2001 Hudba a zvuk - ZNĚLKA (17 kB) - každé úterý HUDBA A ZVUK
(200)

Přípodoteky forbína Dvě stovky Hudby a zvuku -
přípodotek výjimečně osobní; Kasík v USA -
recenze Brahms: String Quartets op. 51 (Janáček Quartet; Music for English Horn (I. Bachmannová) -
ftipy ......
Anglický roh zní docela příjemně, když .... s Ivettou Bachmannovou......


Podovolil jsem si poněkud zvýraznit onu 200, což je dvě stě čísel a týdnů vydávání internetového týdeníku Hudba a zvuk. Nechystám nadále nic převratného, pokud mi zdraví dovolí budu prostě pracovat dál v naději, že tu vážnou hudbu přece jen trochu připomenu, popřípadě i nabídnu těm, kdož setrvali při čtení a naslouchání u této rubriky, byť třeba jen náhodou. Zatím jsem neuspěl ve snaze o trojrozměrnost, ani o zvládnutí ozvučeného videa. Ani ne tak nedostatkem programů - ty, pokud vím, existují - ale že není tak snadné se to naučit z anglických návodů - bez učitele, když člověk už dávno vyšel ze školy.
Přípodoteky
Přípodoteky

Přípodotek osobní - zase jdu na pár dní do nemocnice - už jsem tam byl na 14 dní před měsícem, prvně v životě. Čtenáři Haz nepoznali nic, protože jsem připravil vše tak, aby v týdenní periodicitě časopisu nevznikla žádná mezera. I tentokrát tomu tak bude, pokud můj pobyt nepřesáhne plánovanou délku (7 dnů) o víc, než o 100%. LF.

Martin Kasík si mohl zadirigovat rovnou od klavíru, a to v USA, když dirigentu Jorgi Mesterovi, takto objeviteli a příznivci nových talentů, cestou do Pasadeny praskla pneumatika. Bylo to o vteřinu. Kasík byl v USA tři týdny a ohlasy na jeho koncerty mu vynesly pozvání k účasti v prestižní sérii koncertů Metropolitan Musea v NY pro příští sezónu.


Recenze Recenze

RECENZE

Brahms String Quartets op. 51
Janáček Quartet

CD Supraphon Archiv SU 3562

Mluví-li kdo o Brahmsovi, zpravidla zdůrazňuje jeho konservatismus, já bych spíš vyzdvihl zodpovědnost s níž dělal vše - především jako skladatel byl neobyčejně sebekritický, mnoho jeho hudby skončilo v plamenech - například dvě desítky již hotových kvartetních skladeb. Takže tato dvě kvartetní díla z nichž se skládá op. 51 (in c a in a) prošla důkladnou prověrkou.První náčrty se datují z konce let šedesátých, definitivní tvar je až z roku 1873. Proč tolik váhání, ba ostychu před žánrem, který byl ve své době nejen běžný, ale i velice žádaný interprety i publikem? Problémem byl Beethoven, po němž se zdálo, že dál už jít nelze. Alespoň ne co do dokonalosti formy a hloubky myšlenkového obsahu. Navíc byly na světě - v hudbě - nové tendence - programní hudba, Liszt, Wagner, s nimiž Brahms nesouhlasil.
Brahms soustředil nejzávažnější myšlenky do krajních vět, střední část jsou jakýmsi odlehčením, vynasnažil se o co největší průhlednost kompozice a o objektivitu - ne ovšem neemocionálnost - své hudby: Brahmsova hudba je v podstatě romantická, ale o tom až jindy.
Janáčkovo kvarteto vzniklo v roce 1947 na konzervatoři v Brně, o dva roky později přijalo Janáčkovo jméno, od roku 1956 se jeho členové věnovali (krom svých učitelských závazků) výhradně kvartetní hře. Vzhledem k muzikantské návaznosti lze považovat jejich interpretaci Janáčkových kvartetů za téměř autorizovanou. Světová koncertní pódia ovšem dobývali s repertoárem značně obsáhlým a náročným. Brahms chybět samozřejmě nemohl - je to ovšem jiný svět, ne Janáčkův, ale ten odstup, spíš bych řekl nadhled, tu je - podle mne - potřebný a zdravý. Je to interpretace jadrná, bohatá na dynamické odstíny a věcná. Jsou to snímky z konce šedesátých let (tedy ADD) točené se snahou postihnout co nejlépe zvuk instrumentů a celého souboru - právě jen to a nic jiného. Velice to tu k sobě ladí - interpretace i zvuk, jen to chce co nejdokonalejší reprodukci, ne tu internetovou.
Hudba
Brahms Kvartet op.51 in a moll III. (část 715 kB)

Music For English Horn
Iveta Bachmannová anglický roh

CD Empire Art EA 2005

Telemannovu Fantasii č.6 (z 12 fantazií pro zobcovou flétnu) lze s úspěchem hrát na nejrůznější nástroje: je to zcela v duchu té doby, takže ji anglický roh může dodat pouze na zajímavosti, hudební obsah se nikterak nezmění. Kvartet in C J. M. Haydna pro anglický roh, housle, violoncello a kontrabas už s charakterem nástroje počítá, taktéž i Mozartovo Adagio K.V. 580 bylo anglickému rohu přímo určeno. Bohužel nedochovaly se tu v úplnosti další party, byly doplněny později , to aby se tato cenná hudba zpřístupnila koncertnímu provozu. Na tomto CD nemůže chybět A. Rejcha, který dechovým nástrojům rozuměl jako málokdo. Jeho Dvě andante a allegro střídají anglický roh s flétnou. Dvacáté století reprezentují Tři kontrapunkty A. Honeggera - jsou tu nahrány ve své originální verzi, která konfrontuje anglický roh s dalšími instrumenty, vlastně poprvé. Kvartet J. Francaixe je rozsáhlé dílo: anglický roh tu má part běžně přináležející druhým houslím, nicméně part až koncertantní. E. Bozza je autor veleplodný: specialista na dechové nástroje... o jeho Pastýřích z Provence, viz též dole v rozhovoru.
Hudba
Telemann Fantasy č.6. III. Spirituoso (269 kB)

Kterak želaná CD sobě získati
Prague Music News prodejna Široký dvůr Praha Hradčany Loretánské náměstí
tel. 02/20515403,
fax 02/20514489,
http://www.sdmusic.cz,
sdmusic@mbox.vol.cz


Ftipy Ftipy
Ftipy
Klavíristou se může stát i ten, kdo nepozná rozdíl mezi des a cis,
houslistou kdo nerozezná kvintakord od septakordu,
zpěvákem pak úplně každý.


Rozhovor Anglický roh zní docela příjemně, když
s Ivetou Bachmannovou...

Musíme v rozhovoru tenhle nástroj také trochu představit, není přece jen až tak běžný.....

Jak se k němu člověk dostane, a jak vůbec k muzice

Od dětství, protože jsem měla vztah k hudbě a i ono žádaný kus hudebního nadání. Moje starší sestra hrála už delší čas na klavír - to byla moje první praktická zkušenost s hudbou. Takže jsem začala s klavírem, později jsem přibrala zobcovou flétnu. Pak přišla doba rozhodování: co dál - sestra studovala klavír na konzervatoři, já jsem raději volila dechy - byly mi bližší. Už tím, že si tam zvuk tvoří od základu muzikant "sám". A klavíristů je na světě moc...
Po konzervatoři (v Košicích) jsem pokračovala na AMU, tehdy jsem získala první zkušenost s orchestrem (Gustav Mahler Jugend Orchester) tam jsem hrála první hoboj. Když jsem se rozhodovala kam po studiu, nabízela se možnost hrát v FOK, ovšem na místě hráče anglického rohu. Neměla jsem s ním téměř žádné zkušenosti, ani nástroj jsem neměla. Ale zkusila jsem se na konkurz připravit a místo jsem získala - mezi třináctkou ostatních.
Takže v FOK jsem od roku 1992.

Iveta Bachmannová Instrument sám: jaké má možnosti?

Je to především instrument pro symfonický orchestr - a ovšem i pro orchestr komorní -naprosto nutný. Ale má i své sólové ambice. Svou altovou polohou tíhne spí k melancholickým náladám, rozsahem 2 1/2 oktávy je totožný s hobojem, jen zní o kvintu níž. Technické předpoklady má stejně bohaté.

Žena v orchestru - to je dnes už relativně běžné, ale přece jen spíš tak u harfy.... takže kdeže tam sedíte, s kým a mezi kým...

Sedím (mezi muži) v hobojové skupině, ve které je ještě jedna žena Je nás tu pět a "dřeva" tvoří ještě klarinety, fagoty, flétny...
V dechové sekci jsou ženy tři, ve smyčcích ovšem není ženský živel ničím novým. Takže takových dvacet žen na cca 90ti členný orchestr.

Dirigent ....slyší Vás asi tak jako violy - to jest skoro vůbec - a věnuje pozornost spíš houslím, nebo té skupině na kterou si zasedl ...a jen, když se hraje Novosvětská, tak....

Slyší jenom dobří dirigenti, protože v tom množství zvuku to není jen tak. Anglický roh je však slyšet až moc dobře, protože většinou nehraje tam, kde hrají všichni. (Kdo ví, kdepak že to v té Novosvětské vlastně je??? LF)

Jak se žije v FOK a FOK jako takovému? Jezdíte dost do zahraničí....

Máme tam dobrého kuchaře takže když se mi něco nelíbí....jinak jsme orchestrem Hlavního města Prahy, takže reprezentujeme usilovně v zahraničí, ale i u nás, například na festivalech, vlastně po celý rok. Máme několik abonentních cyklů, spravujeme kostel sv. Šimona a Judy, kde se konají komorní koncerty našich i zahraničních souborů.
Teď jsme se vrátili z Číny, toto sezónu jsme byli v Japonsku, Francii, Německu, Španělsku, Jižní Americe....

Kteří skladatelé smýšleli přátelsky o anglickém rohu ? Anebo jinak: co, popřípadě kde, když jde o orchestr, si nejlépe zahrajete?

Určitě Dvořák: Requiem, Novosvětská, symfonické básně..Poslední dobou to byl Faust a Markétka H. Berlioze, kde je nádherné zamilované místo....a jeho Fantastická symfonie. U Janáčka Liška Bystrouška, Stravinského Svěcení jara, u Sibelia Labuť z Tuonely ....je toho ještě hodně.

Literatura pro anglický roh není nejspíš moc rozsáhlá, myslím tím skladby v originále, ne transkripce...má své nějaké zvláštnosti stylové, tónové aj.?

Literatura pro anglický roh se nedá srovnávat s houslovou, nebo klavírní. Je to tak v podstatě u všech dechových nástrojů. Byla tvořena podle toho, jací byli v té které době dobří hráči, psali ji hráči sami, ale časem i skladatelé "z profese", kteří si uvědomili nové možnosti.
V baroku napsal nádherné árie pro zpěv a anglický roh J. S. Bach, v klasicismu to byl Josef Fiala, Antonín Rejcha, J. M. Haydn, W. A. Mozart, J. Vent...Romantismus tomuto nástroji - tedy jeho sólovému uplatnění - mnoho nepřál. Byl žádán sice v sólové roli, ale v orchestru. Ve dvacátém století to byl A. Honegger, E. Bozza, J. Francaix, Ch. Ives, H. Tomasi, J. Sibelius...

Vydala jste své první CD - není to dnes až tak jednoduché, ne?

Dostala jsem nabídku od agentury Empire Art Agency na titul, kde by byla hudba pouze pro anglický roh, a to v různých komorních obsazeních. Vytvořit dramaturgii bylo dost obtížné už vzhledem k minutáži a možnostem obsazení. V archívech jsem zjistila, že existuje duet pro anglický roh od E. Bozzy: Pastýři z Provence. Hledala jsem vydavatele a zjistila, že dílo nebylo vydáno tiskem. I začalo pátrání, ale nakonec přišly noty poštou až z Austrálie. Skladba byla zařazena do souboru literatury pro jiný nástroj, a tím jakoby ztracena. Takže jsem vlastně natočila světovou premiéru.

Tak tady ji máme Hudba Bozzi Pastýři z Provence 3. Sous les Etoiles (701 kB)

Natáčelo se za podmínek dost bojových, ve studiu bylo pěkně chladno, takže se nám instrumenty často rozlaďovaly. Na jednom místě ji i echo - já tam byla coby echo nejdřív zavřena v jakémsi kumbále a postupně se přibližovala k mikrofonu, kde hrál kolega - hobojista. To aby byl efekt co nejlepší....
Na základě tohoto CD jsem byla pozvána ke koncertu k poctě A. Dvořáka, kde hrál i J. Suk. Hrála se samozřejmě Novosvětská. Bylo to v New Yorku, dirigentem byl Steven Richman. O rok později jsme v NY s tímto dirigentem natáčeli Stravinského komorní hudbu a ještě o rok později opět Novosvětskou.

Co dál?

V příštím roce v lednu budu hrát s kolegou flétnistou na abonentním koncertě FOK se S. Baudo Honeggerovo Concerto da camera pro flétnu, anglický roh a orchestr a doufám, že se podaří ten koncert natočit. Ráda bych se věnovala komorní hudbě s cembalem a harfou.

Lubomír Fendrych

 
 
Klikací mapa