Měsíční zahrady, Erikson Steven, cyklus, fantasy

Talpress, orig. Gardens of the Moon, obálka Robert Čermák, překlad Dana Krejčová, 574 stran, brož., 289 Kč, ISBN 80-7197-193-6

Měsíční zahrady rozhodně nejsou jednoduchých čtivem. Prvních několik stran může dokonce mnohé čtenáře odradit, ale cenou pro ty, kteří vydrží, je barvitý příběh, který postupně Erikson staví z fragmentů a útržků životů jednotlivých postav, přičemž často využívá náznaků a nápověd. Hodně prostoru přitom ponechává na čtenářově fantasii a jeho schopnosti číst i mezi řádky, domýšlet si a dedukovat.

Malazská říše se snaží si podrobit okolní země. Císařovna Laseen hodlá ovládnout celý kontinent a v cestě jí stojí svobodná města v čele s Dřevnovem a zejména Darúdžhistánem. Mimoto se paranoidní Císařovna postupně s pomocí své pobočnice zbavuje mužů, kteří byli stoupenci jejího předchůdce, jehož mimochodem svrhla z trůnu. Jedním z jejích hlavních cílů jsou elitní jednotky starého císaře - Paliči mostů. A nutno říci, že se její usilovná snaha nemíjí účinkem. Při pádu Dřevnova zahyne většina Paličů. Ovšem těch pár, kteří ještě zbyli, nehodlá svůj život dát lacino. Dostávají od Laseen nový úkol, ovládnout Darúdžhistán.

Ačkoli první stránky knihy působí dojmem roztříštěnosti, kdy před čtenářem defiluje pár útržků několika dějů, které mají pro pochopení pozdějších událostí dost značný vliv. Především uvádějí do děje jednu z hlavních postav Ganoese Parana, nejprve jako naivního chlapce a vzápětí jako mladého důstojníka. Dále díky nim čtenář získává první, přestože informace o Malazské říši a její historii. Vlastně vše, co se později stalo, má tak či onak příčinu v oněch událostech ve městě Malaz odehrávajících se na počátku knihy. Je až s podivem jak to, co se tam stalo, ovlivnilo budoucnost.

Autor představuje důmyslně vystavěný svět, který zaplnil množstvím lidí, různých jiných ras stejně jako velkým panteonem bohů. Každá z jeho postav je ale svá, jedinečná. Má svoje vlastní myšlenky a představy. Co na tom, že mnohdy působí jako naprostí šílenci. Na pozadí války vypráví příběh, v němž je těžké najít někoho opravdu zlého a také skutečně dobrého. Napne všechny své síly, aby čtenáře přesvědčil, že ten někdo je zápornou postavou, náhle se na něj zaměří z jiného úhlu pohledu, a ukáže ho v jiném světle. A ejhle už to není odporný bastard, jehož můžeme v klidu nenávidět. Tak působí třeba pobočnice Lorn. Šmahem odsuzuje desítky lidí k smrti, přesto je plná pochybností a ve své podstatě je tragickou postavou. Nebo Paliči mostů. Působí sympaticky, ačkoli hodlají vyhodit do vzduchu část města, přičemž přijde o život spoustu nevinných obyvatel.

V Eriksonově světě jsou mágové i nájemní vrazi součástí života, stejně jako intriky a války. A magie i nájemná vražda jsou jen jedním z prostředků, kterými se dosahuje úspěchu, moci a bohatství. Zatímco na mágy a kouzelníky si čtenář už zvykl, vrazi či nyní módně asasíni jsou prvkem poměrně netradičním, zejména v měřítku, v jakém je používá Erikson. Asasíni jsou totiž součástí běžného života říše. Nijak zvlášť se neskrývají ani netají svým povoláním. Nemají ovšem v příběhu jen onu tradiční zápornou roli. Jsou představováni jako ostatní lidé, někteří krutí a bez kousku citu, jiní se svým vlastním pojetím cti a žebříčkem hodnot. Nastoluje to ovšem otázku. Je možné pro výsledné dobro páchat zlo?

Celkově je příběh laděn v temném duchu s jakousi neodvratností špatného konce. Někde mezi řádky se skrývá neodbytná nahořklá příchuť smutku a bezútěšnosti. Vždyť, co může být tragičtějšího, než osud Tiste Andii, rasy která ztratila smysl života, a bojuje v lidských válkách jen na přání svého vůdce. Co se může vyrovnat bezútěšnosti pocitů tohoto vůdce, který vidí postupné odumírání duše svého národa a marně se ho snaží zastavit.

Mimo až baladicky laděné prózy je text protkán mnoha básněmi či jejich zlomky, jenž zdařile dokreslují a podtrhují jeho pochmurnost. Tomu odpovídá i výběr jmen a názvosloví, kde se paní Krejčové velmi zdařile podařilo baladičnost i temnou atmosféru knihy. Její překlad je čtivý. Rovněž obálka odpovídá duchu příběhu a výborně ho doplňuje.

Závěrem: Skvělá temná fantasy!