Stejnojmenná povídka Josefa Nesvadby je již současným -náctiletým téměř neznámá, přesto patří k výrazným českým SF prózám a Aleš Brichta se jí nechal inspirovat ke stejnojmenné písni. Od toho už byl jenom krůček k této sbírce, ve které Nesvadbova povídka dostala nový rozměr - rozměr literární inspirace. K tomu připojme texty osmi našich současných autorů, jejichž povídkovou i knižní SF tvorbu dobře známe, a to vše na desítku dobře se vyjímající v titulu sbírky doplnil sám Aleš Brichta.

• Josef Nesvadba - Anděl posledního soudu
  Víra, nevíra, poznání - Josef Nesvadba je mistrem ve svých oborech, psychologii a SF povídce, a svým obdivovatelům nastavil hodně vysokou laťku.
• Jaroslav Mostecký - Anděl posledního soudu
  Roku 2008 kdesi poblíž starověkého města Uru - a uprostřed vykopávek dávné zahrady Eden - rozehrává Jaroslav Mostecký příběh o zradě, která se odehrála před tisíci lety. Adam a Eva se vracejí, jen o tom ještě nevědí - a už vůbec netuší, do jakého světa.
  Jaroslav Mostecký přemístil děj posledního soudu sem a skoro teď, a extrapolací současných událostí mu dal mu punc toho, co by se opravdu někdy brzo mohlo přihodit.
• Jiří Pavlovský - Anděl posledního soudu
  „Systém,“ řekl trpaslík. „Tak to prostě funguje.“ Když zkřížíte biblický námět s tolkienovským světem, dostanete z toho komedii - nebo spíše, vzhledem k tomu, že se má realizovat poslední soud, tragikomedii.
  Jiří Pavlovský udělal cimrmanovský krok stranou a zcela v rámci tématu si udělal docela hezkou legraci z fantasy klišé, která poskládal do příjemně perlivé povídky. Zasranej systém. Zasranej, zasranej fantasy systém.
• Vlado Ríša - Anděl posledního soudu
  Detektiv Samuel bojuje proti dealerům nové drogy božský prach. Má proto řadu důvodů, je člověkem zákona a navíc tahle droga vymyla mozek jeho dvanáctileté dcerce. Proti němu ale stojí mafie, napojená i na městské hodnostáře. Samuel se ale od své pomsty (téměř) v mezích zákona nenechá odradit.
  Vlado Ríša napsal akční příběh takového rázu, na jaký jsme od něj zvyklí, i když se odehrává v dobře propracovaných SF kulisách a nikoliv v conanovském světě.
• Zdeněk Rosenbaum - Anděl posledního soudu
  Jeho povinností bylo doprovodit zánik planety předepsanými troubami posledního soudu. Jenže se pustí do nezávazného pokecu...
  Kratinká povídka napsaná tak, jak krátké povídky mají vypadat. Zkratka, city a pocity - a na závěr pointa, byť její první část tak nějak vyplývá z předchozího děje - ale kdyby ne, nebyla by to pointa, ale odstavec z úplně jiné povídky.
• Vladimír Šlechta - Cesta přes Orilien
  V postkatastrofickém světě to mají utečenci těžké, i když jim přes Moravskou kotlinu pomáhá Havran.
  Vyprávění z prostředí, které od Vladimíra Šlechty již známe, s biblickým vzorem i motivační povídkou rezonuje nejméně z celé sbírky, mi připadlo kousíček pod standardem autora, byť reálie příběhu propracoval do velmi jemných podrobností.
• Jiří Walker Procházka - Andělé posledního soudu
  Tahle povídka začíná tam, kde ta Nesvadbova končí, a zajímavým způsobem propracovává poslední hodiny Nesvadbova bezejmenného kosmonauta na Zemi před výbuchem supernovy.
  GWP je autor, který má výraznou schopnost nadhledu, a tak jako jediný dokázal navázat a rozpracovat nesvadbovský motiv, aniž by tím nějak utrpělo jeho mistrovství.
• Miroslav Žamboch - Primitivní vesmír / Anděl
  Lidstvo má svého strážce, který za něj vybojovává souboje s rasami, které dostaly na Zemi zálusk.
  Akční a bojové, jak už k Mirkovi Žambochovi patří, ale vazba na anděla posledního soudu je víc než velmi volná, dokonce ještě volnější, než u Vladimíra Šlechty.
• Ondřej Neff - Jak se stalo, že se koná poslední soud
  Cesta k poslednímu soudu vede přes velkou finančně neomezenou reklamní kampaň.
  Ondřej Neff se tu představuje ve velmi ironické poloze, čtivé a zábavné.
• Aleš Brichta - Anděl posledního soudu
  V posttotalitních Spojených státech je trestné nemít v sobě sledovací implantát. Hlavního hrdinu proto čeká vymytí mozku.
  Aleš Brichta přenesl koncept posledního soudu z jeho obvyklé polohy do osobního světa jedince, který žije na okraji společnosti - dokud není odchycen a odsouzen.

Za poslední roky to je druhá tématická sbírka v naší SF - tou první byl projekt Je dobré být mrtvý. Navázat na nesvadbovské téma však považuji za náročnější, tady totiž nejde o vytvoření textu, který by se odehrával v nějak určeném světě. Vždyť ten má před sebou jen hodiny existence. To podstatné je téma - konflikt předurčené zkázy a člověka, jeho osobnosti, poznání a citů. Nejlépe se do tohoto rozměru svého vzoru vešli Jaroslav Mostecký, Jiří W. Procházka a Ondřej Neff. Každý přitom jinak a po svém - máme tu pozemský příběh z naší blízké budoucnosti, pokračování Nesvadbovy povídky i ironický pohled na nás samé.

Jiří Pavlovský, Vlado Ríša, Zdeněk Rosenbaum a Aleš Brichta se od původního globálního tématu posunuli k osobní rovině, v případě Zdeňka Rosenbauma navíc k osobní rovině z pohledu anděla posledního soudu. V Nesvadbově titulní povídce se sice onen osobní motiv objevuje jako selhání jedince - vypravěče, tvoří v ní však především kontrast k pochopení, kterého se kosmonaut v posledních chvílích svého života dopracoval. Změna úhlu pohledu ale jejich povídkám neškodí, spíše jsem to vnímal jako obohacení a kontrast vůči jejich vzoru.

Vladimír Šlechta a zvláště pak Miroslav Žamboch se anděla posledního soudu dotýkají jen peříčkem. I přes nespornou kontinuitu jejich povídek s jejich ostatní tvorbou jim schází onen rozměr reakce na nesvadbovské téma, který zaznívá v ostatních příspěvcích. Je to velká škoda, oba dva jsou zavedení autoři a domnívám se, že by takovou povídku dokázali napsat.

Sbírka je poctou Josefu Nesvadbovi i průřezem tvorbou českých autorů žánru SFFH, a zřejmě se časem stane bibliografickou raritou. Svojí pestrostí a šíří záběru - při dodržení tématického rámce - je určená spíše pro poučené čtenáře, pro ty, kteří znají tvorbu jednotlivých autorů a mají chuť poznat je z trochu jiného úhlu pohledu.

10x Anděl posledního soudu
editor: Aleš Brichta
obálka: Petr Bauer
TTT Aleš Brichta, 2003
122 stran, 79 Kč (s CD 249 Kč)
ISBN 80-903358-0-2