John Daker má sny. Znepokojivé - neboť postav v nich ho volají mnoha cizími jmény. Cizími, a přesto Johnovi z
nějakého důvodu známými. Až jednou to volání je natolik silné, že se ze snu probudí v jiném světě. Erekosë,
Šampion Lidstva, je králem Rigenosem povolán z posmrtného nebytí, aby mu pomohl v boji proti zlým Eldrenům.
Erekosëho tažení končí úspěšně - ale je na čtenáři, aby posoudil, jaký úspěch a za jakou cenu byl dosažen.
Motiv lži, pomsty a odplaty tu je podán asi nejkoncentrovaněji ze všech tří příběhů, obsažených v knize.
Krátkým oslím můstkem autor i čtenář přebíhají do druhé části - hrdina se jako Urlik Skarsol ocitne na
vychládající planetě, aby splnil úkol, o kterém dlouhou dobu nemá přesnou představu. Planeta je odsouzena ke zkáze,
a obyvatelé města Rowenarc svojí dekadencí a ze všeho nejvíc připomínají antické Římany v posledních
desetiletích existence jejich říše. Ale řada věcí je jinak, než se na první pohled zdají, a Urlika nečeká
nic jiného, než krutý a nelítostný boj.
I třetí příběh je letmo propojen s prvním motivem hledání ztracené lásky. Jako princ Flamadin se Věčný
bojovník objeví v podivném světě, plném bažin brázděných ještě podivnějšími parníky. Konflikt mezi Řádem
a Chaosem, připomínaný již v předchozích dvou příbězích, tu vrcholí závěrečnou bitvou, která ukončuje
jeden z cyklů nikdy nekončícího střetu mezi dvěma protichůdnými principy.
I notorickým vynechávačům předmluv doporučuji, aby si ji přečetli. Autor tu jednak popisuje historii vzniku
knihy, ale především ji zařazuje do kontextu své tvorby. Příběh téměř bez odboček a bez vedlejších motivů
se soustřeďuje na centrální prvek podstatné části Moorcockovy tvorby. Převtělování Johna Dakera připomíná
(nejenom křestním jménem) transfer Johna Cartera na Mars, ale to je jen, řekl bych, technický detail.
To podstatné je právě motiv Věčného Bojovníka - Eternal Champion bojuje za zachování rovnováhy mezi Řádem
a Chaosem. Řád je ovšem v nevýhodě, Chaos se rozšiřuje nejenom jako princip, ale jako důsledek dílčích motivů
jednotlivců. Ačkoliv tento boj je autorem rozestřen do nejrůznějších světů Mnohovesmíru, je až dramaticky
zakotven v naší realitě.
První příběh vypráví o lži a sebeklamu, o tom, jak snadno přestáváme vnímat svoje chyby tím, že v mnohem
větší míře je uměle vidíme u svého protějšku, ze kterého se tak rychle stává protivník. Absolutní nenávist
k němu je vlastně odmítání vlastních chyb. Druhý příběh ze všeho nejvíc ukazuje, že ani vstříc nezvratnému
osudu se lidé nemají vzdávat, i v takové situaci mohou (téměř) plnohodnotně žít a tvořit. Třetí příběh
je tématickým vrcholem knihy. Příběh Flamadinova světa je blízký příběhu fašizmu, a tato analogie je ještě
zesílena jak postavou von Beka, který do Mnoho vesmíru uprchl před gestapem, tak i scénou, kdy se hlavní hrdinové
prolnou do řádového hradu SS - a toto vše vrcholí závěrečnou bitevní scénou, v níž se příběh Věčného
Bojovníka a germánských ság prolne.
Dalším význačným rysem postavy Johna Dakera je to, že on svojí povahou není Věčným Bojovníkem. Černý meč,
který je ve svých nejrůznějších vtěleních průvodcem vtělení Věčného Bojovníka, je krutý a nelítostný nástroj,
živící se dušemi těch, které zahubil. Věčný hlad Černého meče musí být neustále ukájen - když není po
ruce nepřítel, meč sáhne po příteli... A právě proto John Daker odmítá přijmout jak svoji roli, tak svého černého
průvodce. Je zmítán pochybami, a pro své odmítání přijmout meč a bojovat je vystavován utrpení. Až utrpení
jiných ho donutí vstoupit do této nechtěné a neoblíbené role. Když však přijme boj, je jím pohlcen, opájí
se jím a jeho pochyby mizí. Jenom tak dokáže vítězit.
Touto knihou se nám dostává do ruky kořen příběhů Elrika, Hawkmoona, von Beka a Kaneho - zárodečný text,
jehož jádro vzniklo již v roce 1955. Autor se k němu vracel dvojím způsobem - jednak ho postupně přepracovával,
jednak na tomto základním kameni vystavěl ostatní příběhy Věčného Bojovníka. Dostáváme tak do rukou zvláštní
kombinaci - raný příběh a vypracovaný autorský styl.
Michael Moorcock: Věčný Bojovník (Eternal Champion)
překlad: Dominik Fellner
obálka: Jan Patrik Krásný
Laser books, 2004
720 stran, 299 Kč, brožované
ISBN 80-7193-173-X