Mariky Zaháňské proměny bytí

Takové lehké předvánoční čtení. Tak nějak jsem k této knize přistupovala. Posuďte sami:

V Praze žije mladá žena. Obyčejným, trochu nudným životem, který se najednou shodou okolností začne stávat pronikavě dobrodružným.

Ve stejné Praze žije obyčejný kriminalista, který pro samou práci nemá čas pěstovat osobní něžné vztahy. I jeho život se prudce proměňuje v thriller, když narazí na důsledky proměny života oné mladé ženy z první věty.

Dále tu máme mafiánskou ruskojazyčnou rodinu krvavě soupeřící s jiným podobným klanem, vědeckého génia, několik tajných služeb, soukromého detektiva a pak ještě... něco - někoho či jaký jiný výraz zvolit - zkrátka cosi podivného, zlého, nelidského ba přímo nadlidského.

Po přečtení předcházejících vět má patrně kdekdo pocit, že jsem někde vyhrabala zažloutlý, potrhaný a umaštěný sešit rodokapsu s dílem jdoucím ve značně omšelých stopách Tajemného doktora Fu_Manchu. Inu, není tomu tak.

Všechny uvedené ingredience najdete měrou vrchovatou v nejnovějším díle Miroslava Žambocha Líheň 1: Smrt zrozená v Praze. A nejen tyto. Přidejte do kotlíku další klišé: ukázkového japonského samuraje, do morku kostí oddanou osobní stráž, podlého zrádce v klíčovém postavení, mafiánského právníka s nablýskanou oficiální fasádou, nadnormativní vzrůst počtu mrtvol v pražských ulicích, který však policii ponechává vzhledem k bestialitě provedení poměrně chladnou, a ještě pár narážek na osoby známé nejen z fandomového prostředí. Že to musí být neuvěřitelný blábol? Inu, není tomu tak.

Ony jsou totiž všechny tyto zprofanované součástky zabaleny do neuvěřitelně čtivého kabátku. Čtenář se ani nenaděje a najednou je v polovině knihy a než se nad tím stačí podivit, je tu poslední stránka.

A teprve pak začne uvažovat o tom, že vlastně jaksi... má-li se kniha odehrávat v dnešní Praze, pak je tu tak trochu příliš mnoho podivností. Třeba právě ona již zmiňovaná laxnost policie k nebývalému nárůstu zločinnosti. Za počet mrtvol by se totiž nemuselo stydět ani Chicago v době prohibice. A to se ještě většinou nacházejí ve stavu, který nelze nazvat jinak než puzzle.

Poněkud neuvěřitelnou se mi jeví i schopnost dopravit v řádově desítkách hodin na jedno místo vybavení pro špičkovou laboratoř chemicko-biologicko-fyzikálně-medicínského charakteru včetně odpovídajícího počítačového zázemí - a nevzbudit přitom pozornost protistrany, která musí místo géniova pobytu pracně zjišťovat brutálními metodami výslechu nedůležitých poskoků a útoky (neúspěšnými, samozřejmě) na hlavní hrdinku.

Hlavní hrdinka. Dobře, spadla do problému mimoděk, dobře, děje se jí něco, co nedokáže sama ovlivnit, ale často reaguje divně i na ženskou. Patrně to tak cítí i autor, protože se sem tam v textu objeví prohlášení typu: "Sama jsem nechápala, jak to, že ... (mi nevadí, že mě někdo soustavně chce zabít)." Vysvětlení těchto projevů hrdinky, kterého se mi v knize dostalo, jsem nedokázala přijmout. Aspoň ne úplně. Doufám, že avizovaná druhá část to vyřeší lépe a že pro to, co se mi teď zdálo poněkud přinejmenším podivné, se objeví důvody, které zatím zůstaly utajeny.

Přes všechny výhrady, které jsem totiž tady nakupila, si další díl Líhně určitě a s chutí přečtu a určitě toho nebudu litovat.

Malý dovětek k formálnímu zpracování knihy: Tvrdá vazba, lesklý přebal, kvalitní papír a dokonce vnitřní ilustrace, přitom cena je na úrovni odpovídající paperbacku - to je dnes věc již téměř nevídaná. Nicméně právě ty ilustrace, i když jsou pěkné, mě spíš rušily.

Miroslav Žamboch: Líheň 1: Smrt zrozená v Praze
Vydal: Wolf Publishing 2004
Cena: 240,- Kč