Úžasný Dreamland - svět snů, počítačový konstrukt umožňující lidem prožívat fantastická dobrodružství ve fantasy světě, začne trpět poruchami. Lidé, kteří svoji osobnost vypravili do jeho nitra, se nemohou vracet a navíc i mohou být nevratně zabiti. Bývalý šéfprogramátor Dreamworldu Robert Ripley, který se s firmou rozešel ve zlém, je povolán zpět, aby se pokusil napravit škody v systému.

Ripley bojuje s několika známými nepřáteli - svojí bývalou manželkou, která v systému také pobývá, se současnou šéfprogramátorkou, s ruskou delegací, která také v Dreamworldu uvízla podobně, jako jeden senátor - a s blíže neurčeným počtem neznámých nepřátel. Docela fuška, když uvážíte, že ten, kdo za pochodu přeprogramovává Dreamworld, má prakticky neomezenou moc. A že tím dotyčným je samotný Dreamworld, přesněji biokybernetický mozek, který byl kdysi uveden do života Ripleyem a který získal vlastní samostatnou osobnost.

Velmi barvitý děj má spád a prostředí střídá jak puberťačka oblečení. Autor hýří nápady - a to jak hard SF, tak i z oblasti fantasy. Román je právě zajímavý zkřížením těchto dvou prostředí, a SF rekvizity se objevují i v Dreamlandu samotném. K tomu jsou ještě nasypány téměř dvě politické zápletky, ty mi však působily poněkud rušivě. Problém není v tom, že se od doby napsání románu situace v SSSR/SNS podstatně změnila - problém spočívá v její nadbytečnosti a jisté míře umělosti.

Autor v předmluvě píše, že nová generace čtenářů bude mít možnost zjistit, proč je Terry Pratchett slavný a bohatý a on sám ne. Vyčerpávající odpověď je jednoduchá - protože Zeměplocha se prodává mnohonásobně více, než In the Net of Dreams. Ale je stejně neurčitá, jako krátká. Myslím, že hlavní důvody pro tento rozdíl jsou dva. Prvním je nepředvídatelnost Dreamlandu. Až příliš často je dějová linka přetržena vnějším zásahem, až příliš často se objeví někdo nebo něco, nevyplývající z předchozího děje a nenavazující na něj. Druhým důvodem pak je to, že tu chybí hlubší propojení s naším reálným světem a s nadosobními tématy. Porozvodová trable a politika jsou málo.

Přitom román je to velmi čtivý a zábavný, vystavěný jako oddechové čtivo vyšší kategorie. Zaujme, pobaví a potěší. Což je mnohem víc, než čeho se dočkáme od většiny produkce.

W. M. Simmons, V síti snů (In the Net of Dreams)
překlad: Zdeněk Uherčík
obálka: Jan Patrik Krásný, grafická úprava: Dagmar Krásná
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2004
376 stran, 209 Kč (členové klubu Trifid 149 Kč), brožované
ISBN 80-7254-527-2