Čtvrtek 1.4.2004
Svátek má Hugo

Literatura
Film
Povidky
SF akce
Akademie SF
SF&F workshop

Archiv vydání


přehled knižních recenzí, zveřejněných na Sardenu v roce 2003
>>>


přehled filmových recenzí, zveřejněných na Sardenu v roce 2003
>>>


HISTORIE: seriál Jak to je s dějinami fantastiky u nás doopravdy?
>>>


CONY: seriál Pořadatelem snadno a rychle
>>>


TV zaklínač - rešerše třináctidílného seriálu
>>>


přehled životopisných medailonků na Sardenu
>>>


přehled filmových recenzí, zveřejněných v roce 2002
>>>


seriál o přednášení - spousta postřehů pro přednášející, několik rad pořadatelům a něco málo pro zasmání nakonec
>>>

 
 
SARDEN: sci-fi sekce NP + deník o SFFH
šéfredaktor: Pagi, redakce: Zdeněk Rampas (Interkom), Vlado Ríša (Ikarie)
kalendář SF akcí, Pagiho fotoalbum, NOVÉ KNIHY, UKÁZKY

 HLAVNÍ STRÁNKA

1.4. RECENZE: Kim Stanley Robinson, Icehenge, (pagi)

V roce 2248 na Marsu probíhá terraformace. Jenže zároveň dochází k těžkému střetu mezi vládou a jejími protivníky. Terrafomace planety není nic jednoduchého a tak se Výbor - řídící struktura projektu - postupně transformuje do byrokratické a centralistní podoby nepříliš vzdálené od totalitního režimu. Proti nim stojí rebelové - a jejich vzájemný souboj končí destrukcí kopule Nového Houstonu se všemi důsledky, které s sebou řídký marťanský vzduch přináší.

První část knihy, deník Emmy Weilové, ovšem hledí na tyto události z trochu jiné polohy. Neboť Emma se po zkáze Nového Houstonu připojí k rebelům a jako specialistka na systémy podpory života se podílí na přestavbě dvojice těžebních lodí na jeden regulérní kosmický koráb s dlouhým doletem. Její deník nejenom obsahuje informaci o tom, že Nový Houston zničila policie všemocného Výboru, aby zničila rebely, ale také o nálezu plánů na výstavbu monumentu na Plutu.

O tři sta let později nová vláda na Marsu nechá provádět výzkumy, které by zaplnily bílá místa v historii jeho osídlení. V roce 2547 archeolog Hjalmar Nederland deník Emmy Weilové objeví. Oficiální historie ale říká, že to byli rebelové, kteří úmyslně vrhli do záhuby marťanské osídlení, když zjistili, že Výbor nemohou porazit. Nederland postupně dochází k závěru, že deník popisuje skutečný vývoj událostí a dává tak i nový rozměr stavbě, která byla nedávno objevena na Plutu, a snaží se tento nový pohled na historii prosadit.

Třetí částí románu je příběh Nederlandova pravnuka Edmonda Doyi a odehrává se v roce 2589. Zpočátku je nadšeným zastáncem Nederlandových myšlenek, ale když se na Titanu setká s pětisetletým mužem, který mu vypráví o tom, že se účastnil stavby plutonského památníku, změní své přesvědčení a zavrhne vše, v co dříve věřil. Snaží se dokázat, že ledové plutonské Stonehenge nemá s původními marťanskými rebely nic společného. A pak sám stane tváří v tvář Icehenge...

Tento Robinsonův román (1984) předznamenává jeho pozdější „marťanskou trilogii“ - Red Mars (1992. č. AFSF 1999), Green Mars (1994) a Blue Mars (1996), obsahuje základní premisy, které v této trilogii později Robinson rozpracoval. Román je členěn do tří časově oddělených částí, ta první je sice psána poněkud váhavěji - ale stojí za to se přes ni přehoupnout. Skutečnou lahůdkou a podstatnou nadstavbou příběhu je totiž motiv historické pravdy - to, jak lidé s historií jakožto kolektivní pamětí lidstva manipulují. To byl také zřejmě důvod, proč se Icehenge dostalo do širšího výběru libertariánské ceny Prometheus Award v roce 1985.

Tento motiv manipulace ovšem nemusíte brát jako hlavní. Celý román je ze všeho nejvíc příběhem archeologické záhady a procesu jejího odhalování. To je doplněno společenskými paradoxy, které mohou někomu vadit - pokud ovšem nemá zkušenosti, které by je mohly potvrdit. V elektronickém věku Výbor bazíruje na psaných dokumentech jako základní formě evidence - svých rozhodnutí, občanů, všeho. Dlouhověkost zpomalila technologický vývoj lidstva - natolik, že i přes více než čtyřsetletý rozdíl v ději se technika příliš nezměnila.

Milým připomenutím klasické hard SF je kosmický výtah z povrchu Marsu na orbitu. Charakterizace postav je ale důraznější a propracovanější, než jak jsme v klasické hard SF padesátých a šedesátých let zvyklí. Hjalmar Netherland je sympaticky nesympatickou postavou - dobře prokresleným člověkem s tolika negativními rysy, že by to takovému ACC stačilo nejméně na pět záporáků. Tahle kniha určitě zaujme čtenáře, kteří dávají přednost záhadám před akcí a dobře prokresleným postavám před jednoduchými hrdiny.

Kim S. Robinson: Icehenge
překlad: Robert Krajča
Laser, 334 stran, 85 Kč, brožované
ISBN: 80-7193-003-2




Další články tohoto autora:
(pagi)

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku:




Výběr z vydání

  • LIDÉ: odešel Robert Merle

  • RECENZE: Kim Stanley Robinson, Icehenge

  • FANDOM: 10. výročí založení SFK Avalon

  • FILM: Výplata

  • RECENZE: Philip José Farmer, Bohové světa Řeky

  • WEB: scénáře sci-fi filmů

  • LIDÉ+FILM: odešel Peter Ustinov

  • LITERATURA: rok 2003 na českých knihkupeckých pultech Pagiho očima (7/10) - série poprvé

  • DRBY: aktuální téma - teraformování Marsu

  • FILM: Já, robot a Isaac Asimov ve filmu

  • LIDÉ: kapitoly ze světové literární fantastiky - Alexej Tolstoj

  • TV: SFFH filmy v týdnu 29/3-4/4

  • VYŠLO: Sheckley, de Camp, dotisky Zelaznyho, Ziemiański a další

  • FILM: Krásná mimozemšťanka - My Stepmother Is an Alien

  • RECENZE: Timothy Zahn, Synové kobry 3

  • Na okraj

    Pagiho fotoalbum aktualizováno do Trpasliconu včetně



    2004-04-16..18 Nymburk: Taurcon

    2004-04-15 premiéra filmu Choking Hazard



    2004-04-02..04 Praha: Eroticon
    2004-04-03..04 Most: LARPCON



    2004-03-12..14 Broumov: Opatcon 2004



    2004-03-05..07 Praha: Trpaslicon


    2004-03-03 17:00 Bratislava: autogramiáda A. Sapkowského v Brlohu


    2004-02-29 10:00 Praha, Krakatit, Jungmannova 14: Harry Potter a Fénixův řád - zahájení prodeje!