Středa 4.8.2004
Svátek má Dominik

Literatura
Film
Povidky
SF akce
Akademie SF
SF&F workshop

Archiv vydání


přehled knižních recenzí, zveřejněných na Sardenu v roce 2003
>>>


přehled filmových recenzí, zveřejněných na Sardenu v roce 2003
>>>


HISTORIE: seriál Jak to je s dějinami fantastiky u nás doopravdy?
>>>


CONY: seriál Pořadatelem snadno a rychle
>>>


TV zaklínač - rešerše třináctidílného seriálu
>>>


přehled životopisných medailonků na Sardenu
>>>


přehled filmových recenzí, zveřejněných v roce 2002
>>>


seriál o přednášení - spousta postřehů pro přednášející, několik rad pořadatelům a něco málo pro zasmání nakonec
>>>

 
 
SARDEN: sci-fi sekce NP + deník o SFFH
šéfredaktor: Pagi, redakce: Zdeněk Rampas (Interkom), Vlado Ríša (Ikarie)
kalendář SF akcí, Pagiho fotoalbum, NOVÉ KNIHY, UKÁZKY

 HLAVNÍ STRÁNKA

4.8. RECENZE: China Miéville, Jizva, (pagi)

I v tomto románu se ocitáme ve světě Nového Krobuzonu - jen příběh se celou dobu pohybuje hodně daleko od této metropole. Lingvistka Bellis Chladnovína se snaží dostat co nejdál od působnosti tajných služeb města, po událostech Nádraží Perdida totiž jeden po druhém mizí lidé, kteří měli něco společného s Izákem van den Grimnebulinem. A Bellis byla před lety, ještě před cheprijkou Lyn, jeho milenkou.

Loď, na které odplouvá do vzdálené novokrobuzonské kolonie, je přepadena piráty a posádka i cestující se dostanou na jejich sídlo Armadu - plující amalgám lodí nejrůznějšího stáří, původu i stavu. Armada putuje po mořích Bas-Lagu celá staletí, rozdělená mezi několik „panství“ a přesto v podstatě jednotná. Zajatci mají dvě možnosti - stát se doživotními obyvateli Armady. Ti ostatní na Armadě dlouho nepobudou - ale i oni se stanou jejími doživotními obyvateli.

Příběh Jizvy se nedá jednoduše shrnout do jednoho odstavce, slévají se do něho různé motivy a vytvářejí tak dramatické dějové zvraty. China Miéville se proti první knize ukáznil, příběh se drží Bellis jako klíště a jen místy jsou krátké odbočky, které připravují čtenáře na nové a nové peripetie. Také se tu dozvíme hodně podrobností z historie Bas-Lagu i něco málo o geopolitických cílech Nového Krobuzonu.

Opět je silnou stránkou Miévillova vypravěčského umění charakteristická poetika, vdechující život řemeslným a technickým výtvorům. Je to obzvláště působivé proto, že sami žijeme ve světě snad až přetechnizovaném, využíváme ho a zároveň ho pro jeho nedostatky i nenávidíme. Výraznou součástí Miévillovy poetiky je steampunková atmosféra, na kterou nabaluje zvláštní způsob vidění: Spatřila podsaditou vozovou loď, oblé tvary kogy, vypasený kolesový parník, nebo Obrněnci a průzkumné čluny se kolem ní úzkostlivě a marně motají jako trubci kolem umírající královny.

Zvláštní kapitolou jsou konotace - odvolávky a odvozeniny na skutečné momenty z naší historie (za tento odstavec děkuji Františce Vrbenské, Bohu a Internetu): bitva, kterou Miévillova Armada svede s novokrobuzonským válečným loďstvem, je zrcadlovým obrazem střetnutí té původní, španělské „nepřemožitelné“, s Drakeovou flotilou. Také sídelní loď Ostrovid, jednoho z „panství“ na Armadě, má skutečnou historickou předlohu - Velká Východní je v originále Great Eastern, spuštěná na vodu v roce 1853, 211 metrů dlouhá s výtlakem přes 32 tisíc tun a velikostí překonaná až po šestačtyřiceti letech parníkem Oceanic. (Největší paroloď své doby se však v provozu neosvědčila, byla přestrojena a v roce 1869 posloužila při pokládce prvního transatlantického telegrafního kabelu; tento její reálný osud Miéville přetavil do nové podoby.)

Podobně jako v Nádraží Perdido, i tady autor vysloveně plýtvá nápady nejrůznějšího druhu - rasy, bytosti, přetvoři, technická udělátka, motivy a zápletky, a to hlavní - Jizva. A je pro Miévilla charakteristické, že v příběhu se neobjevuje jediná, že se v něm s jizvami setkáme opakovaně. Úžasní jsou kyborgizovaní přetvoři, kteří mají jako integrální součást svého metabolizmu parní stroj; tentokrát se dočkáme i jejich bližšího anatomického zkoumání. Ještě jeden detail vsunul autor do příběhu - „svobodný trh“ prosazovaný Novým Krobuzonem je nadhozen v jediném odstavci, můžete to brát i jako připomínku Miévillových politických názorů, pokud chcete.

Jizva již nepřitahuje kouzlem novosti jako Nádraží Perdido, autor však příběh vypráví sevřeněji a kompaktněji, přitom nepolevuje z vysokého standardu autorské fantazie. Trochu to připomíná druhou návštěvu v zoo - hroši se už v našich očích smrskli na skutečnou velikost, vidíme, že sloni jsou trochu špinaví, klokani nádherně skáčou - a těchhle pand jsme si minule vůbec nevšimli, že, miláčku?




Další články tohoto autora:
(pagi)

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku:




Výběr z vydání

  • RECENZE: China Miéville, Jizva

  • LITERATURA: Fantázia 31

  • FILM: Netvor z Černé laguny

  • CON: co vás na Parconu čeká?

  • FILM: Spider-Man 2

  • AKCE: Literární workshop na Parconu

  • LIDÉ: zemřel Jerry Goldsmith

  • SOUTĚŽ: Istron 2004

  • STRUČNĚ: Terry Pratchett jednou za měsíc na webu!

  • FILM: Mumie vzor 1932 - Boris Karloff a Karl W. Freund

  • SOUTĚŽ: Vyhlašujeme 24. ročník Ceny Karla Čapka!

  • VYŠLO: dotisk Noci trifidů, John Sinclair 249 a nové vydání artušovské trilogie Mary Stewartové

  • RECENZE: Punisher

  • LITERATURA: výsledky ceny Sira Bulwera-Lyttona, ročník 2004

  • RECENZE: antologie Čas psanců

  • Na okraj

    hlasování o cenu Istron



    2004-08-02 19:00 - internetový chat s T. Pratchettem



    postřehy Petra Kindlmanna z Festivalu Fantazie



    2004-07-08..11 Olomouc: Gamecon



    2004-07-02..11 Chotěboř: Festival fantazie